Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 157 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Termočlánky. Jak uvidina příští« článku, obvod alvžený konstantami šeleza při teplotnía rozdílu jednoho stupni termoelektrické napětí rovné aikrovoltů.5. Styková mleta dvou kovů, mají-li různé teploty, jsou zdrojem elektromo­ torického napětí obvodu, shodného: termoelektrickým napitia Seebeckovým. pro termoelektrické napětí antimonu vizmutem plyne hodnota 32,0 (-7-2,8), což 104,8 Později však ukázalo, že hodnoty termoelektrického napětí počítané podle Seebeckovy řady platí jen přibližní omezeném rozsahu teplot.viz ČI. Tak např. Jako termostat slouží obvykle Sewarova nádoba naplněná směsí tajícího ledu vodou °C). Termoelektrické napětí, objevil Seebeck (1821) na antiaonu vizautsa. jako elektrického zdro­ je, pro malý výtěžek této přeaěny (kolem *). Kovy tvořící termočlánek volí tak, aby termoelektrické napětí na jeden stupeň teplotního rozdílu bylo největší jeho teplotní závislost 159 . aěřicl spoj (méni vhodně, teplý spoj), do místa, něat se. Dosadí- me-li něho Boltzmannovu konstantu náboj elektronu přibližné hodnoty * 1,4 ÍCT21 J/K 1,6 10“^® odhadneae-li poměr /„/f t hodnotou dostanou« pro termoelektrické napiti jaden stupeň rozdílu teplat stykových mlet přibližnou hodnotu IQ-5 voltu, tj. teplota stanovit, kdežto druhý spoj, zvaný srovnáva­ cí (méni vhadni, studený), termostatu, němž udržuje konstantní tep­ lota. 2.3). Podle něho lze kovy sestavit termoelektrickou napě- íovou řadu Sb Au, 122) +32,0 *13,4 +0,3 +0,1 -0,2 -2,8 -5,9 -20,4 -72,8 ^V/K Z této řady níž jsae pro jednoduchost některé kovy vynechali) lze pro každou dvojici kovů stanovit termoelektrické napětí mikrovoltech tep­ lotní stupeň odečtením příslušných Seobeckových koeficientů uvedených pod každýa kovea řady.4. Termočlánek skládá ze dvou kovů majících tvar drátů, jei jsou spolu obou koncích spájeny (obr.Elektromotorické napětí podlá vztahu (2,121) termoelektrické napětí Seebeckovo, jak ukazuje tanto vztah, přímo dairné rozdílu taplot obou stykových míst kovů obvodu. 2. Při miřenl vkládá jedno spájené místo termočlánku, tzv. aikrovoltů. Velikost termoelektrického napětí 5eebeok*va při teplotním rozdílu jed­ noho stupni činí pro různé dvojica kovů řádovi desítky Bikrovoltů, což souh­ lasí výsledkem teoreticky odvozeným vyjádřený® vzorcem (2,121). Až dosud však Seebeckova termoelektrického jevu praxi málo používá k získání elektrické energie energie tepelné, tj. Jeden drát termočlánku (podle obrázku drát přerušen, aby v něm mohl být zapojen milivoltnetr (popřípadě mikrovoltmetr), který udává rozdíl termoelektrických napětí: obou spojích jehož stupnice bývá často vyneeena příao stupních Celsia; pro přesnější odečítání termoelektrických napití používá kompensační metody (. 2,33). Zato velmi často ním setkáváme při měření teplaity pomocí speciálně upraveného obvodu, zvaného termoelektrický článek nebo proste termočlánek