Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Protože však kontakt
ní napětí podmíněné vlivem odlišné hustoty elektronů teplotně závislé, je
— třet5H“v obvodu, němž není~~ňa_yŽejh~místech stejná teplota, vzít v~2V5KuV
Předpokládejme, hustota elektronů jednom kovu (A) větší něž kovu
druhém (B), tj. předchozím článku jsme poznali,
že uzavřeném obvodu vytvořeném různými kovy stejné teploty elektromoto
rické napětí rovné nule. Přítomnost
elektrolytu obvodu projeví tím, něm vytvoří elektromotorické
napětí různé nuly. Termoelektrický .4. Vznik elektromotorického
napětí obvodu'-vytvoreném vodičů první třídy nestejné teploty označujeme
pak jako Seebeckův termoelektrický jev.4.
V této souvislosti ještě uveäme, bývá zvykem nazývat kovy vodiči
první třídy rozumět jimi vodiče, jež průchodem proudu chemicky nemění. Vodiče druhé třídy vyznaču
ji tím, při průchodu proudu nich probíhají chemické reakce toho dů
vodu dochází nich chemickým změnám.
Elektrolyty vodiče jim podobné, nichž přenos náboje uskutečňuje pomo
cí iontů, označujeme jako voäiče druhé třídy.Podle tohoto vztahu uzavřené«
obvodu tvořeném různými kovy stejné
teploty algebraický součet kontaktních
napětí mezi jednotlivými kovy rovný
nule obvodu nevzniká elektromoto
rické napětí. Zařazení elektrolytu lze realisovat jednoduše; tak, vpra
víme kapku např. Jinak tomu, jestliže obvodu udržujeme aspoň
jedno stykové místo kovů odlišné teplotě^— než mají styková místa'ob tátltt;
V tomto případě vznikne obvodu elektromotorické napětí různé nuly, kte
ré nazýváme termoelektrickým imeěJtÍJL Sfiebeckovvgi.jev Seebeckův. 2,31
157
. Jeho objevitelem byl Seebeck (1821). zředěné kyseliny sírové mezi dotýkající kcvy. Kovové vo
diče, jež mají stejnou teplotu, nemo
hou proto stát zdrojem elektromoto
rického napětí.
V předešlém článku, němž jsme uvažovali uzavřeném obvodu vytvořeném
z kovů téže teploty, jsme mohli vliv málo odlišné hustoty volných elektronů
v různých kavech hodnotu kontaktního napětí zanedbat.
2. Jiná věc je, zařadíme-
li obvodu složeného kovových vo
dičů aapon jeden vodič nekovový, dejne
tomu elektrolyt.
Ze vztahu (2,117) vyplývá důle
žitý závěr, pouhý kontaktní rozdíl
potenciálů nemůže vést vzniku
elektromotorického napětí. platí f>B toho důvodu, nehledíme-li zatím
k vlivu výstupní práce obou kovů,~bude více elektronů přecházet kovu A
do kovu než opačným směrem. Vznikne kontaktní napětí, které-označíme U'M
a pro nějž podle kinetické teorie plynů dochází výrazu
UA'B (2,118)
Ubc
Obr
