Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Při měření odporu Wheatstonovým
můstkem zpravidla postupuje tak,
2» mění hodnota některého regulo
vatelných odporů, galvanometrom
neteče proud, čili můstek "vy
vážen". 2,29, skládá čtyř odporů galvanometru. Wheatstonův můstek,
jehož schéma obr. (2,104) vztah
B
R
R,
a odtud pro neznámý odpor
Rz
Rs
Obr. Pro vyvážený Wheatstonův
můstek platí analogii obecným
principem můstku vzhledem rov. (2,105) pro hledaný odpor ryjádřit
149
.
V původním uspořádání Wheatstonoro můstku byly odpory reali-
sovány homogenním odporovým drátem rftude stejného průřezu, nimž mohl
posouvat pohyblivý kontakt (obr. komerčních můstků odpor měnitelný širokých mezích,
např.
Poněvadž pro části homogenního vodiče plati, jejich odpory jsou pří
mém poměru jejich délkám, lze ror. IX- 111 poměr odporů nastavitelný hod
noty 0,01, 0,1, 10, 100, 1000. čtyř odporů jsou
tři ,Rj známá, čtvrtý
R neznámý.
Větve můstku obsahující jednotlivá
odpory tvoří strany čtyřúhelníka,
mezi jehož dva protějií vrcholy a
C přes regulační odpar při
pojen zdroj elektromotorického napětí
£ mezi zbývající dva vrcholy B
a galvanometr O. můstek vyrážen. tři známých odpo
rů musí být aspoň jeden regulovatelný. Kůs
tek připojuje zdroji elektromotorického napětí. Při měřeni' posunuje kontaktem
tak dlouho, galvanometrom neprotéká proud, tj.odtud
Rgí ad
^bc ^dc
(2,104)
Na uvedeném principu založen Wheatstonův můstek. 2,29
(2,105)
Jak* odpory jsou nejvhodnější odporové dekády,
prakticky nezbytné odporu zatímco odpory mohou
být pavné. 2,30). Takovýai můstky lzepak měřit odpory,
jejichž hodnoty leží rozmezí 1Q~2 Jak snadno dokáže, lse
nejpřesnějiích výsledků Wheatstonovým aůatkem dosáhnout tehdy, když odpory
R jsou srovnatelné poměr odporů rovné jedné
