Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Předpokládejme, že' základní rozsah
ampérmetru odpovídá proud znamená, proud příslušející
plné výchylce přístroje. 2,19). především, čím menší odpor ampérmetru. (2,79), liší se
skutečný proud obvodu proudu naměřeného tím méně, čím menší hodnota
podílu tj. Požadavkem však měřit tímto ampérmetrem proud
n krát větší, tj. (2,80)
A B
r>lo
-
Ib
0
Obr. Je-li odpor
ampérmetru dostatečně malý, platí nerovnost dostateč
nou přesností
i r
a ampérmetr tomto případě udává velikost skutečného proudu tekoucího v
obvodu.předpokladu, odpor zapojený obvodu mnohem větší než vnitřní
odpor R.
Každý ampérmetr určitý základní rozsah, Potřebujeme-li tento rozsah
zvětšit, připojíme paralelně systému ampérmetru odpor který nazývá
me bočník neboli shunt (obr. Přitom odpor systému ampérmetru označu
jeme jako vnitřní odpor ampérmetru. klesne hodnotu R„/n
137
. Jak vyplývá rov. Podle, prvního Kirchhoffova zákona platí
nl„* (2,80)
kde značí proud tekoucí měřeným
obvodem, proud systémem ampérmet
ru proud bočníkem. Pro napětí
mezi body můžeme psát
u h
Odtud dosazení ^
vyjde pro odpor bočníku
z rov. 2,19
nlo
R, (2,81)
Podle tohoto vztahu rozsah ampérmetru krát zvětšíme, přiřadíme-li mu
paralelně bočník, jehož odpor krát menší, než vnitřní odpor
R„ ampérmetru.* zdroje můžeme obě tato napětí považovat stej
ně velká rovné svorkovému napětí zdroje, takže
RI ľ
a odtud
I -Jj*) (2,79)
K určení skutečného proudu musíme tedy znát nejen odpor ampérmetru ,
nýbrž hodnotu odporu obvodu. ampérmetru dán para-
lelní kombinací odporů tj. připojení bočníku odpor Rq
