Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
předpokladu, odpor zapojený obvodu mnohem větší než vnitřní
odpor R. Přitom odpor systému ampérmetru označu
jeme jako vnitřní odpor ampérmetru. 2,19). 2,19
nlo
R, (2,81)
Podle tohoto vztahu rozsah ampérmetru krát zvětšíme, přiřadíme-li mu
paralelně bočník, jehož odpor krát menší, než vnitřní odpor
R„ ampérmetru. Předpokládejme, že' základní rozsah
ampérmetru odpovídá proud znamená, proud příslušející
plné výchylce přístroje. (2,79), liší se
skutečný proud obvodu proudu naměřeného tím méně, čím menší hodnota
podílu tj. (2,80)
A B
r>lo
-
Ib
0
Obr. především, čím menší odpor ampérmetru.* zdroje můžeme obě tato napětí považovat stej
ně velká rovné svorkovému napětí zdroje, takže
RI ľ
a odtud
I -Jj*) (2,79)
K určení skutečného proudu musíme tedy znát nejen odpor ampérmetru ,
nýbrž hodnotu odporu obvodu. ampérmetru dán para-
lelní kombinací odporů tj. Pro napětí
mezi body můžeme psát
u h
Odtud dosazení ^
vyjde pro odpor bočníku
z rov. Podle, prvního Kirchhoffova zákona platí
nl„* (2,80)
kde značí proud tekoucí měřeným
obvodem, proud systémem ampérmet
ru proud bočníkem. připojení bočníku odpor Rq. Požadavkem však měřit tímto ampérmetrem proud
n krát větší, tj. klesne hodnotu R„/n
137
. Je-li odpor
ampérmetru dostatečně malý, platí nerovnost dostateč
nou přesností
i r
a ampérmetr tomto případě udává velikost skutečného proudu tekoucího v
obvodu. Jak vyplývá rov.
Každý ampérmetr určitý základní rozsah, Potřebujeme-li tento rozsah
zvětšit, připojíme paralelně systému ampérmetru odpor který nazývá
me bočník neboli shunt (obr
