Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
2,19). ampérmetru dán para-
lelní kombinací odporů tj.
Každý ampérmetr určitý základní rozsah, Potřebujeme-li tento rozsah
zvětšit, připojíme paralelně systému ampérmetru odpor který nazývá
me bočník neboli shunt (obr.předpokladu, odpor zapojený obvodu mnohem větší než vnitřní
odpor R. Podle, prvního Kirchhoffova zákona platí
nl„* (2,80)
kde značí proud tekoucí měřeným
obvodem, proud systémem ampérmet
ru proud bočníkem. Pro napětí
mezi body můžeme psát
u h
Odtud dosazení ^
vyjde pro odpor bočníku
z rov. Přitom odpor systému ampérmetru označu
jeme jako vnitřní odpor ampérmetru. Jak vyplývá rov.* zdroje můžeme obě tato napětí považovat stej
ně velká rovné svorkovému napětí zdroje, takže
RI ľ
a odtud
I -Jj*) (2,79)
K určení skutečného proudu musíme tedy znát nejen odpor ampérmetru ,
nýbrž hodnotu odporu obvodu. 2,19
nlo
R, (2,81)
Podle tohoto vztahu rozsah ampérmetru krát zvětšíme, přiřadíme-li mu
paralelně bočník, jehož odpor krát menší, než vnitřní odpor
R„ ampérmetru. připojení bočníku odpor Rq. klesne hodnotu R„/n
137
. (2,79), liší se
skutečný proud obvodu proudu naměřeného tím méně, čím menší hodnota
podílu tj. (2,80)
A B
r>lo
-
Ib
0
Obr. především, čím menší odpor ampérmetru. Požadavkem však měřit tímto ampérmetrem proud
n krát větší, tj. Předpokládejme, že' základní rozsah
ampérmetru odpovídá proud znamená, proud příslušející
plné výchylce přístroje. Je-li odpor
ampérmetru dostatečně malý, platí nerovnost dostateč
nou přesností
i r
a ampérmetr tomto případě udává velikost skutečného proudu tekoucího v
obvodu
