Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Je-li obvodu
s odporem zapojeno paralelné n
stejných zdrojů, protéká každým nich
proud (srovn.i
ll ll
I1 I1
Rit Rii
R
I1
Rin
Obr. Při stejných zdrojích mezi
nějším odporem vnitřním odporem Rj, zdroje měla platit nerovnost
R Paralelné spojujeme zdroje, chceme-li, aby zatížení při-
idající každý zapojených zdrojů snížilo srovnání případem,
iy obvodu zařazen zdroj pouze jediný. Má-li být
toto spojení výhodné, třeba, aby
nitrní odpor zdrojů byl velmi malý.
Při paralelním opojení zdrojů stejného elektromotorického najjětí
nadle obr. 2,15 celkové elektromotorické napětí nemění. tomto případě totiž platí
ro proud tekoucí obvodem což znamená, tento proud
i prakticky krát větší, než poskytuje každý jednotlivých zdrojů.
Sériového spojování zdrojů se
užívá, potřebujeme-li zvýšit obvodu
elektromotorické napětí. (2,44) vyjádřit vztahem
H í“(R +flRík)l
k-1
(2,60)
' němí proud protékající obvodem.
126
. Výhodné paralelní spojení
Jjména tehdy, je-li vnější odpor <fC R*/f>. rov. 2,14
souladu rov. Vztah (2,60) představuje svým
Jbsahem matematickou formulaci druhého Kirchhoffova zákona (srovn. tohoto
článku), zatímco odporem teče
celý proud obvodu para
lelně zapojenými zdroji stejného
elektromotorického napětí platí pak
vztah
(2,61)
v němž vnitřní odpor každého
z zdrojů.
2,48)). odst
