Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
odst. tohoto
článku), zatímco odporem teče
celý proud obvodu para
lelně zapojenými zdroji stejného
elektromotorického napětí platí pak
vztah
(2,61)
v němž vnitřní odpor každého
z zdrojů. Výhodné paralelní spojení
Jjména tehdy, je-li vnější odpor <fC R*/f>.
Při paralelním opojení zdrojů stejného elektromotorického najjětí
nadle obr.i
ll ll
I1 I1
Rit Rii
R
I1
Rin
Obr.
2,48)).
Sériového spojování zdrojů se
užívá, potřebujeme-li zvýšit obvodu
elektromotorické napětí. 2,14
souladu rov. rov.
126
. tomto případě totiž platí
ro proud tekoucí obvodem což znamená, tento proud
i prakticky krát větší, než poskytuje každý jednotlivých zdrojů. Při stejných zdrojích mezi
nějším odporem vnitřním odporem Rj, zdroje měla platit nerovnost
R Paralelné spojujeme zdroje, chceme-li, aby zatížení při-
idající každý zapojených zdrojů snížilo srovnání případem,
iy obvodu zařazen zdroj pouze jediný. Je-li obvodu
s odporem zapojeno paralelné n
stejných zdrojů, protéká každým nich
proud (srovn. 2,15 celkové elektromotorické napětí nemění. Má-li být
toto spojení výhodné, třeba, aby
nitrní odpor zdrojů byl velmi malý. Vztah (2,60) představuje svým
Jbsahem matematickou formulaci druhého Kirchhoffova zákona (srovn. (2,44) vyjádřit vztahem
H í“(R +flRík)l
k-1
(2,60)
' němí proud protékající obvodem
