Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
určení proudů tekoucích jednotlivých
fětvích třeba rovnic, nichž podlé rov. (2,49) jsou typu (2,48) a
5-1, tj. Vyslo
vit jej lze takto: libovolnémuzavřeném, obvodu . 2,11 uvádíme příklad obvodu, který větví (AB, BC, CD, DA,
OB, BF, AE, EF, FC), uzlů (A, jednoduché obvody (AEDA,
IBFEA, BCFB, CDEFC).Rjj •/+ (2,47)
v níž potenciály Jŕ^ 'j’i uzlových bodech již nevysky
tuji. rovnic typu (2,46).
Jednoduchým rozborem zjistit, mezi počtem větví počtem obvodů
tn počtem uzlů platí vztah
n (2,49)
Je tedy nutný počet rovnic dán počtem rovnic typu (2,48) vyjadřujících
druhý zákon Kirchhoffův počtem rovnic typu (2,46) vyjadřujících zá
kon první.je algebraický součet ohmic
kých napětí roven algebraickémusoučtu elektromotorických napětí působících
v obvodu.
122
. Výsledek vyjádřený rovnici (2,47) můžeme zevšeobecnit pro libovolný
uzavřený obvod napsat vztah
, (2,48)
it-4 fc—1 *
který představuje matematickou formulaci druhého Kirchhoffova zákona. tedy možné po-
nocí Kirchhoffových zákonů řešit také obvody proudů střídavých, jestliže pe
rioda střídavého proudu dostatečně velká proti době potřebné rozšíření
střídavého elektrického pole podél celého obvodu. (2,48) značí počet větví obvodu. Poněvadž počet větvi totožný počtem proudů, které
néme určit, vyřešení této sítě potřeba rovnic sobě nezávislých.
Kirchhoffových zákonů lze použít nejen při řešení obvodů ustálených
Droudů, ale při výpočtu sítí proudů kvasistacionárních. Číslo sumačních znamének v
rov.
Na obr.
Kirchhoffovy zákony umožňují výpočet proudů libovolné síti.
Druhý zákon XTirchhoffův týká obvodů proto též říká zákon
obvodový nebo zákon obvodech.
Obecně nemusí obvodu souhlasit počet odporů (ohmických napétí) poč
tem zdrojů (elektromotorických napětí). Pro uzlů lze stanovit jen nezávislých rovnic, nebol
rovnice pro poslední uzel lineární kombinací rovnic předchozích. Dejme to
mu, tato sít větví, uzlů tvoří jednoduchých, nezávislých a
uzavřených obvodů
