Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
je algebraický součet ohmic
kých napětí roven algebraickémusoučtu elektromotorických napětí působících
v obvodu.Rjj •/+ (2,47)
v níž potenciály Jŕ^ 'j’i uzlových bodech již nevysky
tuji. (2,49) jsou typu (2,48) a
5-1, tj.
Kirchhoffovy zákony umožňují výpočet proudů libovolné síti. 2,11 uvádíme příklad obvodu, který větví (AB, BC, CD, DA,
OB, BF, AE, EF, FC), uzlů (A, jednoduché obvody (AEDA,
IBFEA, BCFB, CDEFC).
122
. tedy možné po-
nocí Kirchhoffových zákonů řešit také obvody proudů střídavých, jestliže pe
rioda střídavého proudu dostatečně velká proti době potřebné rozšíření
střídavého elektrického pole podél celého obvodu. rovnic typu (2,46). Vyslo
vit jej lze takto: libovolnémuzavřeném, obvodu . (2,48) značí počet větví obvodu.
Druhý zákon XTirchhoffův týká obvodů proto též říká zákon
obvodový nebo zákon obvodech.
Obecně nemusí obvodu souhlasit počet odporů (ohmických napétí) poč
tem zdrojů (elektromotorických napětí). Dejme to
mu, tato sít větví, uzlů tvoří jednoduchých, nezávislých a
uzavřených obvodů.
Kirchhoffových zákonů lze použít nejen při řešení obvodů ustálených
Droudů, ale při výpočtu sítí proudů kvasistacionárních.
Na obr.
Jednoduchým rozborem zjistit, mezi počtem větví počtem obvodů
tn počtem uzlů platí vztah
n (2,49)
Je tedy nutný počet rovnic dán počtem rovnic typu (2,48) vyjadřujících
druhý zákon Kirchhoffův počtem rovnic typu (2,46) vyjadřujících zá
kon první. Číslo sumačních znamének v
rov. Poněvadž počet větvi totožný počtem proudů, které
néme určit, vyřešení této sítě potřeba rovnic sobě nezávislých. Výsledek vyjádřený rovnici (2,47) můžeme zevšeobecnit pro libovolný
uzavřený obvod napsat vztah
, (2,48)
it-4 fc—1 *
který představuje matematickou formulaci druhého Kirchhoffova zákona. Pro uzlů lze stanovit jen nezávislých rovnic, nebol
rovnice pro poslední uzel lineární kombinací rovnic předchozích. určení proudů tekoucích jednotlivých
fětvích třeba rovnic, nichž podlé rov
