Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Uzly uvažovaném obvodu jsou totožné body
i, větve jsou realisovány vodiči AB, CA. Kirchhoffovy zákony jsou pak výohodiskem
při řešaní těchto sítí. 2,10 uzavřený.
Pro příklad uzlu znázorněného obr.46)
kde značí počet proudů stýkajících uzlu. První zákon Kirchhoffův týká bodů, nichž obvody rozvětvují
a které nazýváme uzly. Protože jde ustálený proud, zůstává jakémkoli
bodu obvodu tedy uzlu potenciál stálý.
V obvodu znázorněném obr. Nejčastěji se
setkáváme určováním proudu vodičích, jsou-li dány hodnoty odporů a
elektromotorického napétí zdrojů, jež tyto fcodiče obsahují. roz
lil elektromotorického napětí budeme napětí odporech označovat jako
»hmická napětí nebo ohminVé úbvtkv napětí. Dr
uzavřených obvodů buä samostatných
(jednoduchých) nebo obvodů, jež jsou
součástí jakkoli složité elektrické
lítě. 2,9
120
.nezávislé, můžeme kteroukoliv nich urfiit, známe-li ostatní.
2. Rozumíme tedy uzlem bod obvodu, němž spolu stý
kají více než dva vodiče.
Obvod vymezený body podle obr. 2,10 zvolíme směr, kterým budeme postupo-
Obr. Označíme-li proudy
tekoucí uzlu kladně proudy uzlu vytékající záporně, můžeme tento zá
kon napsat tvaru
n
(2. Vodiče vyšetřo
vaných soustav tvoří elektrické obvody, jednoduché znační složité, jež
souhrnně nazýváme elektrické sítě. Tuto skutečnost vyjadřuje první zákon
Kirchhoffův (1847), který zní: Algebraický součet proudů uzluvtékajících
je roven algebraickému součtu proudů uzlu vytékajících.
1. Přitom větví rozumíme vodič, který může obsahovat různé
>rvky omezený dvěma uzly. Obsahuje tři
izly tři větve. (2,46)
Ii 0
Protože první zákon Kirchhoffův
týká uzlů, říká též zákon uzlový
nebo zákon uzlech. Ohmickým úbytkem napětí budeme
;edy rozumět výhradně napětí dané součinem odporu proudu. 2,9 platí
1 I5
nebo tvaru rov. Vyslovit jej můžeme takto:
Algebraický součet proudů stýkajících uzlu roven nule. Abychom jej odvodili, vyjdeme obvodu podle obr.- ovšem možná jen proto,
že nedochází nikde obvodu hromadění nebo úbytkům náboje. 2,10, složeného ze
ídrojů elektromotorického napětí odporů, j«jichž hodnoty známe. Pak ovšem pro
každý uzel platí, množství náboje, jež uzlu přitéká, musí rovnat'
množství náboje uzlu vytékajícího
