Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
však možné jen tehdy,
dochází-li pohybu nábojů vlivem
dalších sil, jež nejaou elektrosta
tického původu nichž často
mluví jako silách cizích. kde odpor úseku vodiče mezi průřezy První člen
na pravé straně citované rovnice
8
J E0• y>A- J>B (2,36>
A
udává potenciálový rozdíl (elektrické napětí) Ufyfi mezi krajními průřezy
úseku vodiče, druhý člen
Obr.
Na volné náboje vodiči nepůso
bí tedy jen elektrostatická síla,
nýbrž síla neelektrostatická. našem případě vzhledem homogenitě a
tvaru vodiče integrál levé straně rov. 2,7
116
. (2,33) tvaru
^ (2,34)
Omezíme-li úsek vodiče délky který ohraničen průřezy B,
a utvoříme-li vektorů pravá straně rov. vodiči předpokládejme, homogenní měrný odpor
a vSude stejnou plochu kruhového průřezu Vyjádříme-li intensitu
pole daném bodu tohoto vodiče podle Ohmová zákona pro hustotu proudu
vztahem (viz rpv. li
bovolném bodu uvnitř vodiče, jímž
protéká ustálený proud bude pro
to intensita elektrického pole dána
vztahem
E ET0+• (2,33)
v němž značí intensitu elektrostatického pole intensitu elektric
kého pole vnôjäích sil, představující neelektrostatickou sílu kladný jed
notkový náboj.sil. (2,35) roven ,
tj. (2,16) (2,17 )), kde =1fS ,
přejde rov. (2,34) dráhové integrály, je
jichž hodnota nezávisí tvaru dráhy, ale pouze poloze průřezů B,
dostaneme pro uvažovaný úsek vodiča vztah
B B
J f?J •d£ E0-d £■d (2,35)
A A
v němž vektor orientovaný směru jtečny ose vodiče mířící
na tudéž stranu jako vektor hustoty proudu jeha velikost (dt) před
stavuje element délky vodiče
