Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(2,34) dráhové integrály, je
jichž hodnota nezávisí tvaru dráhy, ale pouze poloze průřezů B,
dostaneme pro uvažovaný úsek vodiča vztah
B B
J f?J •d£ E0-d £■d (2,35)
A A
v němž vektor orientovaný směru jtečny ose vodiče mířící
na tudéž stranu jako vektor hustoty proudu jeha velikost (dt) před
stavuje element délky vodiče. 2,7
116
. (2,16) (2,17 )), kde =1fS ,
přejde rov. našem případě vzhledem homogenitě a
tvaru vodiče integrál levé straně rov. vodiči předpokládejme, homogenní měrný odpor
a vSude stejnou plochu kruhového průřezu Vyjádříme-li intensitu
pole daném bodu tohoto vodiče podle Ohmová zákona pro hustotu proudu
vztahem (viz rpv. kde odpor úseku vodiče mezi průřezy První člen
na pravé straně citované rovnice
8
J E0• y>A- J>B (2,36>
A
udává potenciálový rozdíl (elektrické napětí) Ufyfi mezi krajními průřezy
úseku vodiče, druhý člen
Obr. (2,33) tvaru
^ (2,34)
Omezíme-li úsek vodiče délky který ohraničen průřezy B,
a utvoříme-li vektorů pravá straně rov.
Na volné náboje vodiči nepůso
bí tedy jen elektrostatická síla,
nýbrž síla neelektrostatická.sil. (2,35) roven ,
tj. li
bovolném bodu uvnitř vodiče, jímž
protéká ustálený proud bude pro
to intensita elektrického pole dána
vztahem
E ET0+• (2,33)
v němž značí intensitu elektrostatického pole intensitu elektric
kého pole vnôjäích sil, představující neelektrostatickou sílu kladný jed
notkový náboj. však možné jen tehdy,
dochází-li pohybu nábojů vlivem
dalších sil, jež nejaou elektrosta
tického původu nichž často
mluví jako silách cizích
