Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
důlěí. dokonalá, bez jakýchkoli poruch)
a nesměla obsahovat volné náboje.cí_kry8taJ.
U iontových kryatalů jaou nositelem náboje ionty proto vodivost těch
to látek iontová.ojr. Poněvadž počet těchto srážek teplotou roste, klesá elektro
nová vodivo8t rostoucí teplotou. Mezi iontovou elektronovou vodivostí zásadní roz
díl tom, iontová vodivost spojena přenosem hmoty, kdežto vodi
vosti elektronové lze přenos hmaty zanedbat._idfiální. ----
Dokonalým isolantem byl takový, který neobsahoval volné nábo. kamenná aůl
N jiná^(Mtové.
Úlohv:
2.ie
a jehož vodivost byla přeaně royna aule.
114
.yá» J._Meziiaolanty patří pevných látek
především četné a1ouč^igy_®ajLÍ.mřižka být.QU_atrukturu (např. Vlivem těchto poruch, např.. Měděným drátem průměru projde 1/4 hodiny náboj 800 Za
předpokladu, průchod náboje vodičem rovnoměrný časem, vypočtěte,
a) jaká bude hodnota proudu procházejícího vodičem jaká bude něm
střední rychlost uspořádaného pohybu elektronů Hustota mědi 8,93 g/cm3
a její relativní atomová hmotnoat (atomová váha) 63,54.1.
Iontová vodivost iontových krystaiů může být také děrová. Dále při elektronové vodivosti'
kovů dochází srážkám elektronů ionty krystalové mřížky, čímž jejich
pohyb brzděn.
2 Elektron vodíkovém atomu podle Bohrova modelu obíhá kolem protonu
v kruhové dráze, jejíž poloměr roven 5,29 10-11 metru (tzv...ejich měrňý~ oďpor vzhleclem nepatrné vodivosti je
značný dosahuje hodnot řádu lO^iíl m. Bohrův
poloměr). Uvažujme dokonalý iaolant reali-
sovaný některým iontových krystalů. Aby takový iaolant byl dokonalý, muse
la jeho. Určete, jaké hodnotě proudu tento orbitální pohyb elektronu odpo
vídá.Isolanty (iaolátory) jsou látky, jež běžných podmínek prakticky ne
vedou elektrický pro. Předpokládejte, že
na každý atom mědi připadá jeden vodivoatní elektron. Dírou tu
rozumíme uprázdněné místo krystalové mřížce, které vznikne vyšinutím
některého iontu jeho normální polohy polohy mezimřížkové; tomto pří
padě díra aniontu chová jako kladně nabité částice, díra kationtu
jako částice nabitá záporně. vyšinutím některého
iontu jeho původní polohy, dochází půaobení elektrického pole pohybu
uvažovaného iontu vzniká proud. Protože počet poruch
u iontových kryatalů vzrůstá teplotou, zvyšuje teplotou jejich vo
divost. (tj.krystalová. Tento proud úměrný množství poruch v
krystalu, ale všech případech zůstává velmi malý.a. iaolantů vyznačujících iontovou
vodivostí vzrůstá- teplotou počet poruch podmiňujících elektrický ’proud a
proto naopak jejich vodivost vzrůstající teplotou zvyšuje. 8kuteSrLém'Trěálnénr)“'l'fffflSHtTI~e5ci8ťu-
je však vždy určitý, když mizivě malý, počet volných nábojů, které způso
bují jeho nepatrnou vodivost.krystaly) prakticky všecky látky amorfní (sklo, porce
lán, ebonit, jantar aj,), Kapalnými iaolanty jaou zejména oleje, piynným -
iaolantem suchý vzdUBh-. Skutdčnému iaolantu odpovídá iontový kryatal
s určitým počtem poruch
