Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 112 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
důlěí.krystaly) prakticky všecky látky amorfní (sklo, porce­ lán, ebonit, jantar aj,), Kapalnými iaolanty jaou zejména oleje, piynným - iaolantem suchý vzdUBh-. Mezi iontovou elektronovou vodivostí zásadní roz­ díl tom, iontová vodivost spojena přenosem hmoty, kdežto vodi­ vosti elektronové lze přenos hmaty zanedbat.Isolanty (iaolátory) jsou látky, jež běžných podmínek prakticky ne­ vedou elektrický pro. Měděným drátem průměru projde 1/4 hodiny náboj 800 Za předpokladu, průchod náboje vodičem rovnoměrný časem, vypočtěte, a) jaká bude hodnota proudu procházejícího vodičem jaká bude něm střední rychlost uspořádaného pohybu elektronů Hustota mědi 8,93 g/cm3 a její relativní atomová hmotnoat (atomová váha) 63,54.krystalová. Vlivem těchto poruch, např.a.yá» J. iaolantů vyznačujících iontovou vodivostí vzrůstá- teplotou počet poruch podmiňujících elektrický ’proud a proto naopak jejich vodivost vzrůstající teplotou zvyšuje. Iontová vodivost iontových krystaiů může být také děrová. Dírou tu rozumíme uprázdněné místo krystalové mřížce, které vznikne vyšinutím některého iontu jeho normální polohy polohy mezimřížkové; tomto pří­ padě díra aniontu chová jako kladně nabité částice, díra kationtu jako částice nabitá záporně. Předpokládejte, že na každý atom mědi připadá jeden vodivoatní elektron. 2 Elektron vodíkovém atomu podle Bohrova modelu obíhá kolem protonu v kruhové dráze, jejíž poloměr roven 5,29 10-11 metru (tzv. Skutdčnému iaolantu odpovídá iontový kryatal s určitým počtem poruch. Úlohv: 2. Dále při elektronové vodivosti' kovů dochází srážkám elektronů ionty krystalové mřížky, čímž jejich pohyb brzděn.. 8kuteSrLém'Trěálnénr)“'l'fffflSHtTI~e5ci8ťu- je však vždy určitý, když mizivě malý, počet volných nábojů, které způso­ bují jeho nepatrnou vodivost.. Protože počet poruch u iontových kryatalů vzrůstá teplotou, zvyšuje teplotou jejich vo­ divost. 114 . Tento proud úměrný množství poruch v krystalu, ale všech případech zůstává velmi malý.mřižka být.ie a jehož vodivost byla přeaně royna aule. vyšinutím některého iontu jeho původní polohy, dochází půaobení elektrického pole pohybu uvažovaného iontu vzniká proud. Aby takový iaolant byl dokonalý, muse­ la jeho.1. Poněvadž počet těchto srážek teplotou roste, klesá elektro­ nová vodivo8t rostoucí teplotou._Meziiaolanty patří pevných látek především četné a1ouč^igy_®ajLÍ.QU_atrukturu (např._idfiální. ---- Dokonalým isolantem byl takový, který neobsahoval volné nábo. Bohrův poloměr).ojr. U iontových kryatalů jaou nositelem náboje ionty proto vodivost těch­ to látek iontová. kamenná aůl N jiná^(Mtové. dokonalá, bez jakýchkoli poruch) a nesměla obsahovat volné náboje. Uvažujme dokonalý iaolant reali- sovaný některým iontových krystalů.cí_kry8taJ. Určete, jaké hodnotě proudu tento orbitální pohyb elektronu odpo­ vídá.. (tj.ejich měrňý~ oďpor vzhleclem nepatrné vodivosti je značný dosahuje hodnot řádu lO^iíl m