Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Skutdčnému iaolantu odpovídá iontový kryatal
s určitým počtem poruch. Vlivem těchto poruch, např. Tento proud úměrný množství poruch v
krystalu, ale všech případech zůstává velmi malý. Předpokládejte, že
na každý atom mědi připadá jeden vodivoatní elektron.
Iontová vodivost iontových krystaiů může být také děrová.
U iontových kryatalů jaou nositelem náboje ionty proto vodivost těch
to látek iontová. Bohrův
poloměr).ie
a jehož vodivost byla přeaně royna aule.QU_atrukturu (např. 8kuteSrLém'Trěálnénr)“'l'fffflSHtTI~e5ci8ťu-
je však vždy určitý, když mizivě malý, počet volných nábojů, které způso
bují jeho nepatrnou vodivost. Měděným drátem průměru projde 1/4 hodiny náboj 800 Za
předpokladu, průchod náboje vodičem rovnoměrný časem, vypočtěte,
a) jaká bude hodnota proudu procházejícího vodičem jaká bude něm
střední rychlost uspořádaného pohybu elektronů Hustota mědi 8,93 g/cm3
a její relativní atomová hmotnoat (atomová váha) 63,54. kamenná aůl
N jiná^(Mtové.Isolanty (iaolátory) jsou látky, jež běžných podmínek prakticky ne
vedou elektrický pro.cí_kry8taJ.
2 Elektron vodíkovém atomu podle Bohrova modelu obíhá kolem protonu
v kruhové dráze, jejíž poloměr roven 5,29 10-11 metru (tzv.a.1..mřižka být.ojr. vyšinutím některého
iontu jeho původní polohy, dochází půaobení elektrického pole pohybu
uvažovaného iontu vzniká proud. dokonalá, bez jakýchkoli poruch)
a nesměla obsahovat volné náboje.ejich měrňý~ oďpor vzhleclem nepatrné vodivosti je
značný dosahuje hodnot řádu lO^iíl m.krystaly) prakticky všecky látky amorfní (sklo, porce
lán, ebonit, jantar aj,), Kapalnými iaolanty jaou zejména oleje, piynným -
iaolantem suchý vzdUBh-.
114
. Určete, jaké hodnotě proudu tento orbitální pohyb elektronu odpo
vídá._idfiální._Meziiaolanty patří pevných látek
především četné a1ouč^igy_®ajLÍ. ----
Dokonalým isolantem byl takový, který neobsahoval volné nábo..důlěí. Dírou tu
rozumíme uprázdněné místo krystalové mřížce, které vznikne vyšinutím
některého iontu jeho normální polohy polohy mezimřížkové; tomto pří
padě díra aniontu chová jako kladně nabité částice, díra kationtu
jako částice nabitá záporně.
Úlohv:
2. Poněvadž počet těchto srážek teplotou roste, klesá elektro
nová vodivo8t rostoucí teplotou. (tj.krystalová. Aby takový iaolant byl dokonalý, muse
la jeho. Mezi iontovou elektronovou vodivostí zásadní roz
díl tom, iontová vodivost spojena přenosem hmoty, kdežto vodi
vosti elektronové lze přenos hmaty zanedbat. Dále při elektronové vodivosti'
kovů dochází srážkám elektronů ionty krystalové mřížky, čímž jejich
pohyb brzděn. iaolantů vyznačujících iontovou
vodivostí vzrůstá- teplotou počet poruch podmiňujících elektrický ’proud a
proto naopak jejich vodivost vzrůstající teplotou zvyšuje.yá» J. Uvažujme dokonalý iaolant reali-
sovaný některým iontových krystalů. Protože počet poruch
u iontových kryatalů vzrůstá teplotou, zvyšuje teplotou jejich vo
divost.