Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(2,28) platí pro teplotní závislost odporu :
R cit) (2,29)
Za předpokladu, teplotní součinitel odporu konstantní nezávisí
na teplotě, vyjadřuje vztah (2,28), reap. obr. Z
toho důvodu kovy běžně používané technické praxi, jež obsahují různé množ
ství nečistot, mají větší měrný odpor než kovy čisté. Teplota vyjádřena stupních Celsiových
a značí vlastně teplatní rozdíl němž °C. Pro širší rozmezí teplot výjimkou teplat nízkých
lépe vyhovuje polynom druhého stupně
1 oct +yôŕ2),
v němž kvadratický teplotní součinitel odporu rozměrem K-2. tím také souvisí
skutečnost, odpor slitin vždycky větší než odpor jejich složek. 2,4 vyznačena,
závislost měrného odporu absolutní teplotě pro některé kovy
v oboru teplat 400 K. isochorický zákon
Gay-Lus«acův pro ideální plyn. odporu teplotě kovů, jestliže omezíme
na obor běžných teplat neuvažujeme teploty příliš nízké nebo příliš vyso
ké, lze pokládat konstantní, teplotě nezávislá. připomíná svjřm tvarem isobarický, resp. (2,28) (2,29).
Vztah (2,28).
Měrný odpor f>* kovů roste zpravidla obsahem nečistot příměsí.
Závislost měrného odporu teplotě lze vyjádřit vztahem
f (2,28)
* o
v němž značí měrný odpor při teplotě <*- teplotní součinitel
odporu, jehož rozměr K-^-. Zcela analogic
ký výraz rov. Přijmeme-li, pro mnohé
kovy hodnotu blízkou hodnatS 1/273 K-1, tj. (2,29), lineární závislost měrného
odporu resp.zpracování, jeho čistotě. přibližně 0,004 K”1, jak
je ostatně patrné tabulky 2,1, můžeme vztah (2,28) přepsat tvaru
f*=j>ÓccT (2,30)
v němž teplota rozumí absolutní stupnici. Jako příklad uvádíme hodnoty jo*
108
. uh-
líku teplotní součinitel odporu záporný 0,0005 díky tomu, že
jeho odpor rostoucí teplotou klesá. tep
lotním součinitelem odporu tomu právě naopak, nebol technických kovů
a slitin bývá nižší než čistých kovů. Významná závislost měrného odporu na
teplotě. Tato podobnost stává ještě výraznější,
uvážíme-li, teplotní součinitel odporu pro většinu čistých kotvů čísel
nou hodnotu rovnou přibližně /273, právě tak jako součinitel teplotní roz-
tažnosti rozpínavosti zákoně Oay-Lusaacově. Protože odpor kovů
se vzrůstající teplotou roste, kavů vesměs kladné; pro obor běžných
teplot nepříliš široký lze tento růst pokládat lineární, jak ostatně uka
zují rov
