Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 106 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Měrný odpor f>* kovů roste zpravidla obsahem nečistot příměsí. (2,29), lineární závislost měrného odporu resp. Závislost měrného odporu teplotě lze vyjádřit vztahem f (2,28) * o v němž značí měrný odpor při teplotě <*- teplotní součinitel odporu, jehož rozměr K-^-. tep­ lotním součinitelem odporu tomu právě naopak, nebol technických kovů a slitin bývá nižší než čistých kovů. tím také souvisí skutečnost, odpor slitin vždycky větší než odpor jejich složek. (2,28) (2,29). Pro širší rozmezí teplot výjimkou teplat nízkých lépe vyhovuje polynom druhého stupně 1 oct +yôŕ2), v němž kvadratický teplotní součinitel odporu rozměrem K-2. odporu teplotě kovů, jestliže omezíme na obor běžných teplat neuvažujeme teploty příliš nízké nebo příliš vyso­ ké, lze pokládat konstantní, teplotě nezávislá. Z toho důvodu kovy běžně používané technické praxi, jež obsahují různé množ­ ství nečistot, mají větší měrný odpor než kovy čisté. Vztah (2,28). uh- líku teplotní součinitel odporu záporný 0,0005 díky tomu, že jeho odpor rostoucí teplotou klesá. Jako příklad uvádíme hodnoty jo* 108 . Teplota vyjádřena stupních Celsiových a značí vlastně teplatní rozdíl němž °C. Přijmeme-li, pro mnohé kovy hodnotu blízkou hodnatS 1/273 K-1, tj. Zcela analogic­ ký výraz rov.zpracování, jeho čistotě. přibližně 0,004 K”1, jak je ostatně patrné tabulky 2,1, můžeme vztah (2,28) přepsat tvaru f*=j>ÓccT (2,30) v němž teplota rozumí absolutní stupnici. 2,4 vyznačena, závislost měrného odporu absolutní teplotě pro některé kovy v oboru teplat 400 K. Protože odpor kovů se vzrůstající teplotou roste, kavů vesměs kladné; pro obor běžných teplot nepříliš široký lze tento růst pokládat lineární, jak ostatně uka­ zují rov. Významná závislost měrného odporu na teplotě. připomíná svjřm tvarem isobarický, resp. Tato podobnost stává ještě výraznější, uvážíme-li, teplotní součinitel odporu pro většinu čistých kotvů čísel­ nou hodnotu rovnou přibližně /273, právě tak jako součinitel teplotní roz- tažnosti rozpínavosti zákoně Oay-Lusaacově. obr. (2,28) platí pro teplotní závislost odporu : R cit) (2,29) Za předpokladu, teplotní součinitel odporu konstantní nezávisí na teplotě, vyjadřuje vztah (2,28), reap. isochorický zákon Gay-Lus«acův pro ideální plyn