Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
obr. Zcela analogic
ký výraz rov. (2,28) (2,29). 2,4 vyznačena,
závislost měrného odporu absolutní teplotě pro některé kovy
v oboru teplat 400 K. Z
toho důvodu kovy běžně používané technické praxi, jež obsahují různé množ
ství nečistot, mají větší měrný odpor než kovy čisté. tím také souvisí
skutečnost, odpor slitin vždycky větší než odpor jejich složek. Pro širší rozmezí teplot výjimkou teplat nízkých
lépe vyhovuje polynom druhého stupně
1 oct +yôŕ2),
v němž kvadratický teplotní součinitel odporu rozměrem K-2. (2,29), lineární závislost měrného
odporu resp. isochorický zákon
Gay-Lus«acův pro ideální plyn. připomíná svjřm tvarem isobarický, resp. tep
lotním součinitelem odporu tomu právě naopak, nebol technických kovů
a slitin bývá nižší než čistých kovů. Protože odpor kovů
se vzrůstající teplotou roste, kavů vesměs kladné; pro obor běžných
teplot nepříliš široký lze tento růst pokládat lineární, jak ostatně uka
zují rov. Tato podobnost stává ještě výraznější,
uvážíme-li, teplotní součinitel odporu pro většinu čistých kotvů čísel
nou hodnotu rovnou přibližně /273, právě tak jako součinitel teplotní roz-
tažnosti rozpínavosti zákoně Oay-Lusaacově. odporu teplotě kovů, jestliže omezíme
na obor běžných teplat neuvažujeme teploty příliš nízké nebo příliš vyso
ké, lze pokládat konstantní, teplotě nezávislá. uh-
líku teplotní součinitel odporu záporný 0,0005 díky tomu, že
jeho odpor rostoucí teplotou klesá. přibližně 0,004 K”1, jak
je ostatně patrné tabulky 2,1, můžeme vztah (2,28) přepsat tvaru
f*=j>ÓccT (2,30)
v němž teplota rozumí absolutní stupnici.
Měrný odpor f>* kovů roste zpravidla obsahem nečistot příměsí. Významná závislost měrného odporu na
teplotě.
Vztah (2,28). Teplota vyjádřena stupních Celsiových
a značí vlastně teplatní rozdíl němž °C. Jako příklad uvádíme hodnoty jo*
108
. (2,28) platí pro teplotní závislost odporu :
R cit) (2,29)
Za předpokladu, teplotní součinitel odporu konstantní nezávisí
na teplotě, vyjadřuje vztah (2,28), reap. Přijmeme-li, pro mnohé
kovy hodnotu blízkou hodnatS 1/273 K-1, tj.zpracování, jeho čistotě.
Závislost měrného odporu teplotě lze vyjádřit vztahem
f (2,28)
* o
v němž značí měrný odpor při teplotě <*- teplotní součinitel
odporu, jehož rozměr K-^-
