A nic tak nesbližuje a neusnadňuje pochopení a proniknutí k myšlence přístroje, k práci, kterou obstarává, jako když se pokusíme přístroj sami sestrojiti, neb alespoň spraviti. Když mrtvou hmotu oživíme, aby konala, oč usilujeme: když námi zrobený elektrický zvonek opravdu se ozve, když námi sestrojená elektrika poprvé zajiskří, když náš koherér zachytí první elektrickou vlnu, ozve se v duši vedle čisté radosti i posílené sebevědomí, že se nám práce zdařila, že něco dovedeme.
120 voltů.
Je proto nutno napětí osvětlovacího proudu sraziti,
což učiníme tím, před zvonek jednoho pólu vedení
zapneme žárovku př.
Nemá-li zvonek však. Dle toho nutno přibližně
voliti žárovku, aby ona konsumovala podobné množství
proudu, tedy také asi 015 amp.ňestriáctisvíčková žárovka vláknem uhlíkovým má
300 ohmů odporu.
Ze žárovkou protéká nyní proud nižšího napětí, prozradí
vlákno rozežhavené červena nebo žlutá místo do
bělá. Když 16svíčková žárovka
11
. přespříliš trpěti upalováním
doteků přerušovače jiskřením, nutno přihlédnouti je
ště druhé stránce elektrického proudu jeho inten
sitě, která sei prakticky měří ampéry. Konsumuje-li SOtisvíčková wolfrámka př. Aby odpor žárovek zmohl, mívá elektrický proud
pro svícení napětí př.
Zkušenost ukázala, náš zvonek odporem 5ti ohmů
zvoní nejlépe, protéká-li vinutím jeho elektromagnetu
proud intensity 0-15 ampéru. půl
ampéru proudu, pak lOOsvíěková potřebuje celý ampér,
200svíčková ampéry atd. Vedením (drá
tem) běžeti může totiž proudu málo nebo mnoho. Čím za
více svíček žárovka, svítí, tím více ampérů proudu po
třebuje. Naproti tomu pro
elektrický zvonek vyhovuje proud Leclanchěovy baterie
o 2—3 článcích, jenž mívá napětí 2—3 voltů, tedy nepo
měrně nižší. Skoro stejný odpor klade elektrické
mu proudu žárovka 50ti svíčková kovová drátem wolf-
rámu. uhlíkovou, která zvonkem
o napětí síti rozdělí poměru velikosti jejich odporu
