Učební texty. Spínací pochody u elektrických přístrojů, elektrické přístroje na nízské napětí, elektrické přístroje vysokého napětí, obecné zásady elektrických strojů, transformátory, asynchronní stroje, synchronní stroje, stejnosměrné stroje ...
Na začátku
půlperiody stoupá napětí elektrodách souhlasně síťovým napětím napětí
potřebného pro zapálení
oblouku; nazýváme je
zapalovací napětí.
Eliminací času dostaneme
dynamickou charakteristiku
Na konci půlperiody napětí nepatrně zvýší, tzv.Střídavý oblouk proměnný časem, jeho charakteristika nazývá dynamická. dobu, kdy oblouk
hoří.
V elektrických přístrojích může oblouk vzniknout dvojím způsobem: při zapínání zapínací
oblouk většinou zanikne bez znatelného vlivu spínací pochod, při vypínání vypínací
oblouk -je nutnéjej přivést zániku vhodným zásahem jeho mechanismu protože
vypínané proudy mohou dosáhnout velkých hodnot zhášení oblouku poměrně obtížné. tedy potřeba jenom zajistit, aby nedošlo kjeho
7
.
Následek toho zmenšování proudu procházejícího vypínaným obvodem dojde
k přerušení oblouku. Zvětšování obloukového napětí způsobeno zvětšováním odporu oblouku, tedy
zmenšováním průřezu oblouku, zvětšovánímjeho délky intenzivním chlazením oblouku.
Princip zhášedel střídavého oblouku
Při zhášení oblouku obvodu střídavého proudu využíváme skutečnosti, při průchodu
proudu nulou oblouk sám uhasíná. zhášecí špičku, proud oblasti
zhášecí špičky blíží nule
Doba vytvořeni oblouku velmi krátká, řádově 6s, vytvoření plazma oblouku
v termická rovnováze, znamená, elektrony, ionty, neutrální atomy popř.
Princip zhášedel stejnosměrného oblouku
Podmínkou úspěšného vypnutí stejnosměrného obvoduje velké obloukové napětí vypínacího
oblouku. Po
zapálení oblouku napětí
poklesne 11a hořící napětí
oblouku určitou část
periody mění velmi
málo. molekuly mají
stejné teploty. Oblouk schopen samostatně existovat, probíhají-li něm ionizační pochody,
při zániku oblouku pak převládají rekombinační pochody nad ionizačními. mění proud -
znázorněním jeho časového
průběhu mírně
deformovaná sinusovka
