doby
všude panuje ticho . Před tímto oddě
lením kupí ohromné zástupy, které celý den čekají
v řadě před čtyřmi fonografy, nacházejícími činnosti.
Každá hodina stává trýzní pro nervosního člověka, který
má tomto paláci pracovati; krevnatý člověk vydává se
prostě nebezpečí, raní mrtvice. Siřena (píštalka par
ního stroje), přišedší Ameriky ozvala, stroje pískají:
práce započíná svůj pekelný rej!
Pohleďte teploměr; stál pět dvaceti stupních:
leze zvolna výš výše často nezastaví, dokud nedostoupí
nesnesitelného počtu čtyřiceti dvou čtyřiceti pěti stupňů.
Dostává tam šílené bolení hlavy, krev přichází do
varu: také jest viděti topičích, strojnících, inženýrech,
— všichni jsou potem zbroceni; mají klobouk nebo čepici
v týle nemohou ochladiti rozpálený mozek.
V tomto hluku strojovny jest jiné oddělení, nazvané
tichá výstava; jest výstava Edisonova.DÚRER: EDISON
Schází několik minut jedné hodiny.
Ubozí mladí lidé, kteří fonografy řídí, mají velice zlé po
stavení; většina zvědavců táže jich neznalosti naivně:
„Kde hrají hudbu?“
Lidé fonografů zaměstnaní, ponejvíce Američané nebo
Angličané, odpovídají prostě:
„New York!“
. Jsou stroje, které způsobují tak ohlušujíc
lomoz, nutně obracejí sebe pozornost navštěvovatelů.
Služba jest krutá, věřte mi, těchto oblud, zplozených
lidským duchem.
V první části jest výstava fonografu....
Škoda, nemáte fotografický aparát Kodak, který není
větší než dlaň; mohl byste ofotografovati všecky typy,
které hemží. hodiny bijí. Zaujímá tři čtverce
sekce severo-americké
