Jiný »zázrak« jest pracovní pokojík paní Edisonové.
I nejmenších maličkostech, drobnůstkách, záhybech
poznáváme dovednou, znaleckou ruku vládkyně. Zde drahocenný obraz,
tam krásná socha; dále nádherná bronzová nádoba.DÚRER: EDISON
Edison stisknul knoflík; tma ustoupila světlu nejkrásněj-
šílnu, nejjasnějšímu, soupeřícímu dnem samým. Krásné zá
řící oči objeví mezi květinami, rostlinami, listy.
Zde pracuje paní Edisonová.
..
Vracíme předsíně odtud pokojů domácí paní.
Hlas jeho není sice hlas velkého operního zpěváka, ale
zní příjemně.
Díky pohostinnosti laskavému uvítání velikého čaro
děje viděl jsem vše, lze viděti, podávám tom zprávu. Tomáš Edison jest piana;
zpívá »Miserere« Troubadoura provází sám sebe.
* Přicházíme hudební síně..
Na loď zaslal Edisona památku svou podobiznu
se srdečným telegramem rozloučenou.
I „baby“, malá Madeleine, svůj přijímací pokoj a
svou ložnici. okamžiku, když jsem učinil návštěvu, hrála
si knoflíkem elektrického vedení.
Zde nám poskytuje nový důkaz jejím vybraném vkusu.
Jest potažen fialovým hedvábím. Nikde ne
opakuje týž" předmět anebo tatáž úprava dvakrát; jest ka
leidoskop, který ustavičně mění. Nelze si
učiniti představu tomto čarovném obraze musí viděti,
aby mohl posouditi. Baby brzy začíná kráčeti
v šlépějích svého otce.
Loučím proslaveným učencem, vlídným přítelem, který
mi dává shledanou světové výstavě Pařížské 1889.
Moje návštěva laboratoři paláci Edisonove schy
luje konci. Mezi kousky nábytku
pozorujeme psací stolek nejčistšího slohu doby Ludvíka XV
