Kdykoli jsem nalézal palubě korábu transatlan
tického, ubíraje přes moře Evropy Ameriky, snil jsem
o něm; naslouchal jsem šumotu vln myšlénky, moje byly
u mistra, toho, jenž dovede podmaniti všecky živly, by
mu sloužily.
Po dlouhou dobu byl jsem pronásledován horoucí touhou,
poznati toho kouzelníka. Myslím, přísloví: »Nemo propheta in
patria“ (nikdo není prorokem své vlasti), mohlo zde
platiti bez odporu.
Dříve než jsem poznal, proslídil jsem všecky velké
bibliothéky Novém Yorku, Chicagu, Washingtonu,
v San Franciscu, nalezl jsem toho něm velice málo.
Yankee-ové nejsou přílišní nadšenci pro své velké učence,
řeknou několika slovy, jiných národů sotva řeklo
v mnoha svazcích.
Konečně letos měl jsem tuto nevýslovnou čest, jsem
hrd to, mohu mluviti znalostí nesmírných pracích
a životě tohoto velikého učence.MŮJ VÝLET ORANGE 3
Od 1878 obdivuji tomuto obrovskému veleduchu.
Materialismus hraje povaze každého obyvatele Severní
Ameriky důležitou úlohu; posuzuje člověka podle počtu mi
lionů dolarů, které jsou jeho majetkem. Ukazoval mně svou obrazárnu, měl nutné, říci
mi před jistými obrazy, které mne nechávaly chladným, zvuč
ným hlasem cenu, kterou zaplatil.
Peníze mají Americe více než všude jinde velikou
váhu: chci tom podati karakteristický doklad. Zcela nahlas odhaduje, stojí ten neb onen
.
V divadle proslavená herečka neb zpěvačka, byt byla
sebe výtečnější, dodělá úspěchu jen svými šperky svými
toilettami.
Jednoho dne byl jsem představen velikému americkému
boháči
