Uprostřed jest umístěna jehla velice jemná, tak jemná; ji
pouhým okem sotva lze spatřiti. Tato jehla, jsouc spojena
se skleněnou blanou, jest velice citlivá zvuku, je-li stroj
v běhu, zapisuje vosku zvuky, tím tam vyřezává jemné,
rýhy.
Fonograf jest dlouhý asi půl metru asi čtvrt metru
v průměru. straně
stroje jest zařízení, kterým zapisují zvůky, řeč, zpěv, hudba. Slouží vyhlazování
. Kolem tohoto jest jiný válec vosku, který
ho obaluje jako pancíř. levo přístroje jest zařízení,
kterým pohne, aby stroj přivedl žádoucí rychlosti. Regulátor, podobný odstředivému regulátoru
u parních strojů dvěma koulemi, které při otáčení od
osy vzdalují, řídí pohyb. starém postupoval předu válec, novém fo
nografu činí malý přístroj, nesoucí blánu hrot, válec se
jen otáčí, nepostupuje předu.
Řemeny převodně četnými kolečky uvádějí otáčení
kovový válec.
Nuže, zde máme stroj před sebou, prohledněme blíže.
Jako skřipec tento přístroj dvě skla. Vedle jehly jest velmi jemný nožík. vzdálenosti několika decimetrů jest zmíněná
již elektrická baterie nemnoha článků sestávající, jejíž proud
se přivádí přístroje, němž nachází motor, který se
stále otáčí.
Na tomto válci lze pozorovati nástroj dosti podobný
skřipci; proto také anglicky nazývají „the spectacles“. Diafragmy, jak ta, jež řeč přijímá, tak druhá, která
ji vydává, jsou skleněné.DÚRER: EDISON
jehličce, vosku, tak něm povstává brázda, která za
chycuje možná nejdokonaleji pohyby chvějící membrány;
jiná blána, spojená hrotem, jenž hrbolech brázdy jede,
reprodukuje zvuky. Není zapotřebí točití válec rukou:
pohyb děje malým elektrickým motorem, puzeným malou
batterií. Edison tak výtečně upravil, slovo,
jednou zapsané, neomezeně často bez patrné změny může
opakovati
