Odchá
zejíce, tiskneme ruku dvěma pánům, kteří jsou snad nejdéle
v laboratoři, Johnu Ottovi Marshalovi, věrným statečným
to rádcům Edisonovým.
ZLATÝ SÁL.DURER: EDISON
Tímto přístrojem, který pracuje vzácnou přesností,
může kontrolovat! každá lampa elektrická, nejslabší až
k takové, která vyžaduje tisíc dvě stě voltů napjetí.
Moje chůva palác ten vyzdobila sloupy mramorovými,
sály byly samé zlato; křesla byla zlatá nebo stříbrná měla hla
vice diamantové.
Hudební síň obsahovala přerozmanité nástroje, které samy od
sebe počaly líbezně hráti, jak jsi vkročil.
.
Vzpomínám sobě pohádku dob útlého dětství, níž
se vypravovalo báječném paláci, který zářil svítání tak,
že celá krajina jím byla ozářena.
Veškerá nádhera bohatství celého světa byly soustře
děny tomto paláci divuplném, jestliže jako šestiletý hošík
někoho jsem měl rád, byl nesmírně bohatý vlastník tohoto
paláce, který miloval všecky lidi všecky děti bez výjimky
hýčkal.
Obrazárna chovala sobě díla nejvýtečnějších mistrů. noci její zář svítila chodcům
na cestu vedla bezpečnému útulku.
Opouštíme Deshlera, vyslovujíce svoje díky. Báň tohoto paláce byla
zlatá vydávala čarovný lesk. Stáje,
překrásně upravené, byly plné nej ušlechtilejších ořů arabských. Nejdrahocennější koberce pokrývaly podlahu
a trpaslíkové, odění hedbávné vyšívané šaty, podávali člo
věku vše, čeho jen mohl přáti, drive než vyslovil
