Zde
byl konduktor zároveň kočím. Jedeme kolem krámů
papírníka Brentana, jehož nádherné výkladní skříně jsou vždy
obecenstvem oblehány, přicházíme krámu klenotníka Tif-
4
fanyho,který jest jednou znamenitostí Novo-Yorkských.
Vstoupil jsem rohu osmnácté ulice Broadway. Rozhodnul jsem
se konečně pro tramway. Kdo
má známosť tohoto proslaveného klenotníka, může spatřiti
briliant, který cenu větší než milion franků jste-li firmou
.
Posud jsem nikdy neviděl tramwaye bez konduktora. Kočí jediným
pohledem správnosti přesvědčil zatáhl šňůru; na
to spadly peníze plechové nádoby dosti objemné, přístupné
pouze konduktoru »horse-caru« (koňské dráhy).MŮJ VÝLET ORANGE 5
oblek pro tuto návštěvu, jakobych měl dostavili nevěstě
horoucně vytoužené. Zastával svůj úřad způsobem
velice originálním.
Zde nacházejí nejkrásnější krámy. Vše děje beze
hluku, nikdo ani slova nepromluví, nejúplnější ticho panuje.
Dostali jsme Union Square, velkolepé náměstí,
které tvoří střed Nového Yorku.
Byl zcela malý vůz, nesoucí nápis »Hoboken South Ferry«.
Nevěděl jsem, jakým způsobem bych dostal Orange;
moje přání bylo, vžiti vůz, ale záměr ten nebylo lze usku
tečnili, neboť bych byl přišel příliš pozdě.
Chtěl-li míti některý cestující drobné, podal svůj peníz
kočímu zcela malým otvorem tento podal vyměřené
drobné zapečetěné obálce.
Chce-li cestující sestoupili, zatáhne jen šňůru; kočí-
konduktor stiskne knoflík dvéře otevrou, druhé
stisknutí zase automaticky zavrou.
Všickni cestující házeli svůj peníz »five cents nickel« (pět
centů niklových) jakési skleněné pokladničky
