Chce-li cestující sestoupili, zatáhne jen šňůru; kočí-
konduktor stiskne knoflík dvéře otevrou, druhé
stisknutí zase automaticky zavrou.MŮJ VÝLET ORANGE 5
oblek pro tuto návštěvu, jakobych měl dostavili nevěstě
horoucně vytoužené. Zastával svůj úřad způsobem
velice originálním.
Vstoupil jsem rohu osmnácté ulice Broadway. Rozhodnul jsem
se konečně pro tramway. Jedeme kolem krámů
papírníka Brentana, jehož nádherné výkladní skříně jsou vždy
obecenstvem oblehány, přicházíme krámu klenotníka Tif-
4
fanyho,který jest jednou znamenitostí Novo-Yorkských. Vše děje beze
hluku, nikdo ani slova nepromluví, nejúplnější ticho panuje. Zde
byl konduktor zároveň kočím.
Posud jsem nikdy neviděl tramwaye bez konduktora.
Všickni cestující házeli svůj peníz »five cents nickel« (pět
centů niklových) jakési skleněné pokladničky.
Dostali jsme Union Square, velkolepé náměstí,
které tvoří střed Nového Yorku. Kdo
má známosť tohoto proslaveného klenotníka, může spatřiti
briliant, který cenu větší než milion franků jste-li firmou
.
Nevěděl jsem, jakým způsobem bych dostal Orange;
moje přání bylo, vžiti vůz, ale záměr ten nebylo lze usku
tečnili, neboť bych byl přišel příliš pozdě. Kočí jediným
pohledem správnosti přesvědčil zatáhl šňůru; na
to spadly peníze plechové nádoby dosti objemné, přístupné
pouze konduktoru »horse-caru« (koňské dráhy).
Zde nacházejí nejkrásnější krámy.
Byl zcela malý vůz, nesoucí nápis »Hoboken South Ferry«.
Chtěl-li míti některý cestující drobné, podal svůj peníz
kočímu zcela malým otvorem tento podal vyměřené
drobné zapečetěné obálce
