Správne a pritom optimálne dimenzovat a jistit elektrická zařízení není snadné. Vždy je totiž nutné sladit celou řadu požadavků. Přitom dva základní, tj. zajištění bezpečnosti provozovaného zařízení a zároveň celkovou hospodárnost jeho provedení, jsou z principu protichůdné. Vždy jde o to, aby zařízení a přívodní vedení ani za těch nejnepříznivějších provozních, a dokonce ani poruchových podmínek, neohrožovalo své okolí. Na druhé straně nás finanční možnosti nutí k tomu, aby celé zařízení nebylo předimenzované, zbytečně nákladné ani prostorově náročné.
zda uvedená hodnota kAje hodnota mezní vypínací schopnosti zda
provozní vypínací schopnost není např., Lohenická 111/607, 190 Praha Vinoř
- 5,5 kA, než proklamovaná zkratová odolnost jističe kA. (Dále samozřejmě naše volba záleží tom, jaké míry chceme
použitý jistič ničit, tj.)
. Podle normy (nové) pro proudy l,53násobek efektivní hodnoty
zkratového proudu (podle starší normy, podle které však stále ještě starší typy jističů
vyrábějí, dokonce l,7násobek). Takže můžeme počítat tím, předřazená pojistka
by měla omezit vrcholovou hodnotu dynamického zkratového proudu (zde nezáleží na
tom, zda zkratového proudu souměrného nebo nesouměmého, protože pojistka samo
zřejmě nerozlišuje) 1,53 kA= 9,18 kA. Pojistka 100 omezí
pouze kA, což hlediska ochrany před účinky zkratového proudu nedostačující. o. jenom kA, také tom, jaká pravděpodob
nost vzniku zkratového proudu jištěném obvodu. jaká podstatně vyšší hodnota
vrcholového dynamického zkratového proudu, kterou musí uvedený jistič vydržet? sou
ladu předchozím výkladem hodnota 1,4 2,2krát vyšší než efektivní hodnota zkra
tového proudu.
Je tomu ale skutečně tak? Vždyť výrobce, tím udává zkratovou odolnost jističe jeho
mezní vypínací schopností udanou jako efektivní hodnota zkratového proudu, zaručuje to,
že jistič vydrží zapnutí zkratu hodnotách vrcholového dynamického zkratového proudu
(v souladu podmínkami normy) podstatně vyšších.IN-EL, spol. Této podmínce již předřazená pojistka 100 A
bez problémů vyhoví
