Poznámky redaktora
Tento nepříznivý případ
je při výpočtu faktoru kc
zohledněn následujícím vzorcem:
kc
h c
2h c
h délka svodu vzájemná vzdálenost jímačů stožárů
V tomto výpočtu předpokládá zemnič typu Jsou-li použity jed-
notlivé zemniče typu třeba vzájemně propojit. Koeficient kc
je tedy roven 1. K dispozici zemnič typu (ob-
vodový nebo základový):
kc
9 12
2 12
0,7
ze vzduchové dráhy mezi oběma materiály. Celkový materiálový
koeficient pro takovou konstelaci odpovídajícím způsobem nižší:
km celk.6. Proto potřebná dostatečná vzdálenost
na špičce budovy ploše střechy největší směrem k uzemnění
se zmenšuje.6).6.5 toho dosáhnout
oddálením jímacího stožáru (např. Může tedy být žádoucí provést výpočet odstupu od
svodů několikrát, pro různé délky l.
= 0,427
Všeobecně doporučuje vycházet z nejnepříznivější situace apli-
kovat materiálový faktor km
= 0,5. teleskopického) budovy.
Rozdíl potenciálů mezi instalacemi v budově svody v blízkosti
země nulový.1) reálná vzdálenost měřená podél jí-
macího zařízení nebo svodu bodu, v němž být stanovena
minimální bezpečná izolační vzdálenost, k nejbližší následující
úrovni potenciálového vyrovnání (rovina nulového potenciálu)
nebo k uzemnění. Tento
potenciálový trychtýř možno představit jako kužel postavený
na špičce (obrázek 5. Pokud však zemní odpory jednotlivých zemničů
liší více než dvojnásobně, měla být použita hodnota kc
= 1. Tento zjednodušený postup možné použít pou-
ze tehdy, jestliže největší horizontální rozměr stavby (délka nebo
šířka) není větší než čtyřnásobek její výšky. Toto rozdělení ovšem
z důvodu rozdílných délek (impedancí) není 50% 50%, jelikož
blesk vždy zasáhne přesně střed soustavy (stejné impedance), ale
může zasáhnout jiné místo jímací soustavy. Tímto zesítěním dosaženo symetrizace proudů, což se
projeví zmenšením nezbytné dostatečné vzdálenosti.5 Jímací stožár s kc
= 1
s
I
Ochranný úhel
. V normě jsou uvedeny různé vzorce pro výpočet kc
.6.6.
Následující příklad ukazuje výpočet koeficientu kc
u sedlové střechy
se dvěma svody (obrázek 5.
Každá budova s ekvipotenciálovým vyrovnáním pro ochranu před
blesky blízkosti zemského povrchu ekvipotenciální plochu
základového zemniče nebo uzemnění. S rostoucí výškou rozdíl potenciálů zvětšuje.7).
Výpočet proudového rozdělovacího koeficientu kc
často není jed-
noduchý, z důvodu rozličnosti staveb.4 km
při různých materiálech bez vzduchové
dráhy výboje
l1 0,35
Beton
km 0,5
Cihla
km 0,5
Vzduch
km 1
l3 0,12l2 0,08
lg 0,55
l1 0,35
Beton
km 0,5
Cihla
km 0,5
Kotvicí drát
km 0
Kotvicí dráty
mezi betonem
a cihlou
l3 0,12l2 0,08
lg 0,55
Obrázek 5.6.6.
Bleskový proud zde nemůže rozdělit. vedle budovy vztyčen jímací stožár, teče tímto jíma-
čem svodem celkový bleskový proud. Tím často obtížné dodržet
dostatečnou vzdálenost. Tato plocha referenční
rovina pro stanovení délky l.2 Proudový rozdělovací koeficient kc
,
zjednodušený postup
Hodnoty koeficientu kc
platí pro zemnič typu zemničů typu A,
jejichž zemní odpor sousedních zemních elektrod (hloubkové zem-
niče) neliší navzájem více než faktorem možno tyto hodnoty
kc
použít rovněž.6.2.301Katalog hromosvodních součástí DEHN 2015/2016 Montážní příručka
Proudový rozdělovací koeficient kc
, jednotlivý jímač
Jestliže např.6.1).
Proudový rozdělovací koeficient kc
, zjednodušený postup
Pro rychlé jednoduché ohodnocení koeficientu kc
je možno použít
hodnotu koeficientu závislosti počtu svodů, jak ukázáno
v tabulce 5.
Délka l
Délka (viz obrázek 5.6.
Proudový rozdělovací koeficient kc
, dva jímače/svody
vzájemně propojené
Jestliže jsou dva jímače jímací stožáry propojeny, může bleskový
proud rozdělit dvou tras (obrázek 5.
(0,35m 0,5 0,08m 0,12m 0,5)
0,55m
km celk.
Počet svodů kc
1 (pouze při oddáleném hromosvodu) 1
2 0,66
3 více 0,44
Tabulka 5.3 km
při různých materiálech vzduchovou
dráhou výboje
Obrázek 5. obrázku 5.6.
Proudový rozdělovací koeficient kc
Faktor kc
zohledňuje rozdělování proudu v systému svodů vnějšího
hromosvodu.
Pro dosažení prakticky realizovatelných dostatečných vzdáleností,
především vyšších budov, doporučena instalace obvodových
vedení.
Obrázek 5
