DEHN: Katalog hromosvodních součástí a montážní příručka 2015/16

| Kategorie: Katalog Montážní návody  | Tento dokument chci!

Vydal: DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG. organizační složka Praha Autor: DEHN

Strana 303 z 324

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Proto potřebná dostatečná vzdálenost na špičce budovy ploše střechy největší směrem k uzemnění se zmenšuje. Proudový rozdělovací koeficient kc , dva jímače/svody vzájemně propojené Jestliže jsou dva jímače jímací stožáry propojeny, může bleskový proud rozdělit dvou tras (obrázek 5.6. Obrázek 5. Pokud však zemní odpory jednotlivých zemničů liší více než dvojnásobně, měla být použita hodnota kc  = 1.6.3 km při různých materiálech vzduchovou dráhou výboje Obrázek 5.4 km při různých materiálech bez vzduchové dráhy výboje l1 0,35 Beton km 0,5 Cihla km 0,5 Vzduch km 1 l3 0,12l2 0,08 lg 0,55 l1 0,35 Beton km 0,5 Cihla km 0,5 Kotvicí drát km 0 Kotvicí dráty mezi betonem a cihlou l3 0,12l2 0,08 lg 0,55 Obrázek 5.6. Každá budova s ekvipotenciálovým vyrovnáním pro ochranu před blesky blízkosti zemského povrchu ekvipotenciální plochu základového zemniče nebo uzemnění. V normě jsou uvedeny různé vzorce pro výpočet kc . = 0,427 Všeobecně doporučuje vycházet z nejnepříznivější situace apli- kovat materiálový faktor km = 0,5. Proudový rozdělovací koeficient kc Faktor kc zohledňuje rozdělování proudu v systému svodů vnějšího hromosvodu. Toto rozdělení ovšem z důvodu rozdílných délek (impedancí) není 50% 50%, jelikož blesk vždy zasáhne přesně střed soustavy (stejné impedance), ale může zasáhnout jiné místo jímací soustavy. (0,35m 0,5 0,08m 0,12m 0,5) 0,55m km celk. Tato plocha referenční rovina pro stanovení délky l. Celkový materiálový koeficient pro takovou konstelaci odpovídajícím způsobem nižší: km celk. Proudový rozdělovací koeficient kc , zjednodušený postup Pro rychlé jednoduché ohodnocení koeficientu kc je možno použít hodnotu koeficientu závislosti počtu svodů, jak ukázáno v tabulce 5. Tento potenciálový trychtýř možno představit jako kužel postavený na špičce (obrázek 5. Tento nepříznivý případ je při výpočtu faktoru kc zohledněn následujícím vzorcem: kc h c 2h c h délka svodu vzájemná vzdálenost jímačů stožárů V tomto výpočtu předpokládá zemnič typu Jsou-li použity jed- notlivé zemniče typu třeba vzájemně propojit. Tento zjednodušený postup možné použít pou- ze tehdy, jestliže největší horizontální rozměr stavby (délka nebo šířka) není větší než čtyřnásobek její výšky. Může tedy být žádoucí provést výpočet odstupu od svodů několikrát, pro různé délky l.6. vedle budovy vztyčen jímací stožár, teče tímto jíma- čem svodem celkový bleskový proud. S rostoucí výškou rozdíl potenciálů zvětšuje. K dispozici zemnič typu (ob- vodový nebo základový): kc 9 12 2 12 0,7 ze vzduchové dráhy mezi oběma materiály. Rozdíl potenciálů mezi instalacemi v budově svody v blízkosti země nulový.6). Koeficient kc je tedy roven 1. Bleskový proud zde nemůže rozdělit.6.7). Tímto zesítěním dosaženo symetrizace proudů, což se projeví zmenšením nezbytné dostatečné vzdálenosti.2 Proudový rozdělovací koeficient kc , zjednodušený postup Hodnoty koeficientu kc platí pro zemnič typu zemničů typu A, jejichž zemní odpor sousedních zemních elektrod (hloubkové zem- niče) neliší navzájem více než faktorem možno tyto hodnoty kc použít rovněž.5 Jímací stožár s kc = 1 s I Ochranný úhel .1) reálná vzdálenost měřená podél jí- macího zařízení nebo svodu bodu, v němž být stanovena minimální bezpečná izolační vzdálenost, k nejbližší následující úrovni potenciálového vyrovnání (rovina nulového potenciálu) nebo k uzemnění.6.6. Pro dosažení prakticky realizovatelných dostatečných vzdáleností, především vyšších budov, doporučena instalace obvodových vedení. Počet svodů kc 1 (pouze při oddáleném hromosvodu) 1 2 0,66 3 více 0,44 Tabulka 5.5 toho dosáhnout oddálením jímacího stožáru (např.6.6.2. Tím často obtížné dodržet dostatečnou vzdálenost.1).6. teleskopického) budovy.301Katalog hromosvodních součástí DEHN 2015/2016 Montážní příručka Proudový rozdělovací koeficient kc , jednotlivý jímač Jestliže např. Výpočet proudového rozdělovacího koeficientu kc často není jed- noduchý, z důvodu rozličnosti staveb. obrázku 5. Délka l Délka (viz obrázek 5. Následující příklad ukazuje výpočet koeficientu kc u sedlové střechy se dvěma svody (obrázek 5