Poznámky redaktora
Tato plocha referenční
rovina pro stanovení délky l.7). Tento
potenciálový trychtýř možno představit jako kužel postavený
na špičce (obrázek 5.3 km
při různých materiálech vzduchovou
dráhou výboje
Obrázek 5.6.
Proudový rozdělovací koeficient kc
, zjednodušený postup
Pro rychlé jednoduché ohodnocení koeficientu kc
je možno použít
hodnotu koeficientu závislosti počtu svodů, jak ukázáno
v tabulce 5.6.301Katalog hromosvodních součástí DEHN 2015/2016 Montážní příručka
Proudový rozdělovací koeficient kc
, jednotlivý jímač
Jestliže např.6. teleskopického) budovy.6.
Každá budova s ekvipotenciálovým vyrovnáním pro ochranu před
blesky blízkosti zemského povrchu ekvipotenciální plochu
základového zemniče nebo uzemnění.1) reálná vzdálenost měřená podél jí-
macího zařízení nebo svodu bodu, v němž být stanovena
minimální bezpečná izolační vzdálenost, k nejbližší následující
úrovni potenciálového vyrovnání (rovina nulového potenciálu)
nebo k uzemnění. Tímto zesítěním dosaženo symetrizace proudů, což se
projeví zmenšením nezbytné dostatečné vzdálenosti.
Proudový rozdělovací koeficient kc
Faktor kc
zohledňuje rozdělování proudu v systému svodů vnějšího
hromosvodu.
Proudový rozdělovací koeficient kc
, dva jímače/svody
vzájemně propojené
Jestliže jsou dva jímače jímací stožáry propojeny, může bleskový
proud rozdělit dvou tras (obrázek 5.6. Tento zjednodušený postup možné použít pou-
ze tehdy, jestliže největší horizontální rozměr stavby (délka nebo
šířka) není větší než čtyřnásobek její výšky.
Rozdíl potenciálů mezi instalacemi v budově svody v blízkosti
země nulový. Může tedy být žádoucí provést výpočet odstupu od
svodů několikrát, pro různé délky l. Pokud však zemní odpory jednotlivých zemničů
liší více než dvojnásobně, měla být použita hodnota kc
= 1.6.2 Proudový rozdělovací koeficient kc
,
zjednodušený postup
Hodnoty koeficientu kc
platí pro zemnič typu zemničů typu A,
jejichž zemní odpor sousedních zemních elektrod (hloubkové zem-
niče) neliší navzájem více než faktorem možno tyto hodnoty
kc
použít rovněž. vedle budovy vztyčen jímací stožár, teče tímto jíma-
čem svodem celkový bleskový proud.6. Tím často obtížné dodržet
dostatečnou vzdálenost.5 Jímací stožár s kc
= 1
s
I
Ochranný úhel
.
Délka l
Délka (viz obrázek 5. Toto rozdělení ovšem
z důvodu rozdílných délek (impedancí) není 50% 50%, jelikož
blesk vždy zasáhne přesně střed soustavy (stejné impedance), ale
může zasáhnout jiné místo jímací soustavy.4 km
při různých materiálech bez vzduchové
dráhy výboje
l1 0,35
Beton
km 0,5
Cihla
km 0,5
Vzduch
km 1
l3 0,12l2 0,08
lg 0,55
l1 0,35
Beton
km 0,5
Cihla
km 0,5
Kotvicí drát
km 0
Kotvicí dráty
mezi betonem
a cihlou
l3 0,12l2 0,08
lg 0,55
Obrázek 5.
Pro dosažení prakticky realizovatelných dostatečných vzdáleností,
především vyšších budov, doporučena instalace obvodových
vedení. S rostoucí výškou rozdíl potenciálů zvětšuje.6.
Následující příklad ukazuje výpočet koeficientu kc
u sedlové střechy
se dvěma svody (obrázek 5.
Výpočet proudového rozdělovacího koeficientu kc
často není jed-
noduchý, z důvodu rozličnosti staveb.6). K dispozici zemnič typu (ob-
vodový nebo základový):
kc
9 12
2 12
0,7
ze vzduchové dráhy mezi oběma materiály.
Bleskový proud zde nemůže rozdělit.5 toho dosáhnout
oddálením jímacího stožáru (např.
Počet svodů kc
1 (pouze při oddáleném hromosvodu) 1
2 0,66
3 více 0,44
Tabulka 5. V normě jsou uvedeny různé vzorce pro výpočet kc
.6. Tento nepříznivý případ
je při výpočtu faktoru kc
zohledněn následujícím vzorcem:
kc
h c
2h c
h délka svodu vzájemná vzdálenost jímačů stožárů
V tomto výpočtu předpokládá zemnič typu Jsou-li použity jed-
notlivé zemniče typu třeba vzájemně propojit.2. Koeficient kc
je tedy roven 1.
= 0,427
Všeobecně doporučuje vycházet z nejnepříznivější situace apli-
kovat materiálový faktor km
= 0,5. Celkový materiálový
koeficient pro takovou konstelaci odpovídajícím způsobem nižší:
km celk.1).
(0,35m 0,5 0,08m 0,12m 0,5)
0,55m
km celk.
Obrázek 5. obrázku 5. Proto potřebná dostatečná vzdálenost
na špičce budovy ploše střechy největší směrem k uzemnění
se zmenšuje.6
