Nelze do-
mysliti pevratu, jaký znamenal objev, tato
syntesa dvou libovolném množství vzduchu
obsažených látek, vlivem ultrafialových paprsk
svtelných, dala provozovati laboratoi,
mimo rostlinnou buku dokonce snad továr-
nách libovolném míst, každém potebném
množství.
Pražský profesor zemdlské fakulty eské tech-
niky, Julius Stoklasa, pedložil již 1910 ví-
deské akademii první zprávu pokusech
toho druhu. Fotochemickou syntesou podailo se
mu slouiti pod vlivem ultrafialových paprsk, vy-
sílaných kemennou lampou, kysliník uhliitý a
vodu pítomnosti louhu draselnatého bez zelen
listové, mdné, poniklované misce, uzavené
slídovou destikou, které vedeny temi trubkami
látky slouení urené, vystaveny úinku rtuové
lampy daly cukr, který lišil pirozeného,
že nedal zkvasiti líh. Tvoení
se uhlohydrát rostlin základem veškerého
rostlinného živoišného hospodáství.svtla prostednictvím zelen listové, vody a
kysliníku uhliitého, souástek vzduchu. Fantasie básníka pokoušela vylíiti
svt bez hladu pevraty podobným vynálezem
zpsobené celém obydleném svt.
Jest však tžko^ dokresliti obraz lidské spole-
nosti, která potebné výživné látky nedkuje již
roním poasím zeleným rostlinám pdy, ale v
61
. byl zaátek
prmyslové výroby cukru mcuky nic mén
významnjší pes to, spojen obtížemi výroby
koalky umlého cukru, Prof, Stoklasa za
války významnjší úkoly nevrátil asi již ku
vdnému, ale pro zemdlské fakulty nebezpe-
nému problému syntese pctravin vzduchu
