000 lety.mra dosáhne tím ohromného výsledku, sesilení
organisaního, státotvorného pudu tchto výjhne-
ných jedinc, kteí nepokládají sebe cíl svého
života, ale stát.
Vládci, zprvu politickými, úkor druhých so-
becky prosazovanými prostedky bhem vývoje,
pinuceni bojem svobodu pracujících, stále více
hospodáskými prostedky, upravovali státní sou-
žití lidstva, jehož ády jsme vidli vyrstati nej-
primitivnjších formách nejtemnjším lidském
dávnovku ped 200. Snad první vdcové lidského
stáda byli inversního pohlavního cítní, nezatížení
rodinnými city, jako jimi zjištné byli mnozí po-
zdjší vládcové, proroci, státníci vojevdci všech
národ.
Dlba práce vzniká vedle nesvobodn zrozeni'
práce, aby ješt více zotroila zárove poala
osvobozovati jednotlivce její tíhy.
Nalézáme skuten lovka, vedle prvního prin-
cipu socialisujícího všechny tvory rodiny, vy-
rstající milostných svazk mezi muži ženami
— jako druhý socialisující princip pravku pra-
covni spoleenství svobodných muž, vyrstající
ze stejnopohlavních posedlostí erotických invers-
ních jedinc, které již Plato Symposionu velebí
a oslavuje kteí následkem rzných neantických
vliv pro nás stalí tajnými pomlouvanými híš-
níky »protí pírod«. Vzniká tu
nesvobodná práce, konaná již pod nátlakem
vlastních, tlesných poteb vlastní bídy, ale pel
41
. zápas obou princip, dvojí posed-
losti lovka lovkem vyrstá dle Blhera stát a
jeho zdánliv samoúelná organisace, stavící na
místo pvodn bezúelnými zdajících pohnutek,
biologické prostedky sebezáchovám tetího pohlaví
