Socialismus, jak byl Marxem myšlen, nebyl a
není pouhým hnutím dlnickým, pouhým bojem
o zájmy dlnické tídy.vých ohledem podíl dlnictva zisku, jed-
nací pro vyjednávání obou stran odstranní
spor stávek, nejvyšší možná nepetržitost prá-
ce výdlku bez omezenosti volností dlníkova
života mimo závod, zavedení mzdových methcd
a akkordních sazeb, technické vzdlání dlník,
ekonomické využitkování výkon pracovních, vy-
užitkování návrh dlnických zlepšení výroby
a stroj, ochrana jich duševního majetku. Marx nechtl pekonstru-
ovat spolenost lidskou, která dnes slouží výhrad-
n zájmm tídy podnikatel, tak, aby zítra slou-
žila výhradn potebám prmyslných dlník, ale
tak, aby sloužila zájmm všeho lidstva. Ko-
nen zlepšení pracovních, strojních method, pra-
covní organisace úasti dlnictva zkoumání
všech zákonných návrh, týkajících prmyslu.
Všichni prodavai lidské práce, tlesné dušev-
ní, mají nejvlastnjší zájem správném kolo-
bhu hospodáského života všech jednotlivých
orgánech jeho produkce, Má-Ii ozdravti spole-
enské tleso, jakým každý národ, má-li jeho
práce býti plodná, musí bohatství, kapitál, pda
jeho náležeti všem tm, jichž síly vyžadují pro
27 417
. zavedení parlamentarismu do
závodu staví zájem všech místo donucení
jednch druhými úasti. Nedohledný význam
tohoto zdemokratisování prmyslu.
Návrhy komise budou nejdíve schváleny an-
glickým parlamentem zaruí dlnictvu, aby ne-
bylo pokládáno objekt podniku, ale rovno-
právný subjekt spolené organisace pracovní i
prmyslové
