Slovy velkého anglického spisovatele Carlyla
koním svoji epištolu technické mládeži eské:
»Práce, kterou opravdov konáš, pouze je
vná, jako všemocný zakladatel tvrce svta
sám, práce musí státi vdomý, rozumný obr
s duší svém tle zasednouti trnu vcí —
a zanechati svého mamonáství nkolika jiných
podízených sluh nižších stupních dotyného
trnu. íeba
organisace práce, která nevidí cíle civilisace kul-
tury bohatství, spojení silných proti slabým,
která mže chce uchrániti svt podobných kata-
strof, jakou tato válka, takovou organisací je
církev pracujicich.
love, synu zem nebes, což neleží nej-
vnitrnjším srdci tvém duch innosti, síla práci;
a nehoí tam jako namáhav doutnající ohe, který
ti nedá pokoje, dokud ducha toho nerozvineš, do-
kud nevpíšeš blahodjných skutenostech ko-
lem sebe?
Co nemethodické, pusté, uiníš methodi-
380
.
Duch ovládnuvší tuto velikou práci, chránící svt
ped zkázou, musí pochopiti smysl vty, zákla-
dem pravé organisace udržení spojení mezi pí-
inou úinkem, mezi prostedkem úelem, je
zabránní nejvtšího zla, aby prostedky nestaly
samy sob úelem života aby jich rozdvojení
neztratila jich hlavní síla.ku, který svých crganisacích prostedky k
rozvoji tchto možností, dímajících jednotlivcích.
Je tedy povinností mojí nejen jich organisace v
harmonickou osobnost, ale využíti jich pro-
spch onoho celku, prvé však prospch
nejpotebnjších, nejslabších toho celku
