Nedovcdlo-li nedostatku politické moci
válce zabrániti, dvod existenních zájem,
ne-li vítzství jedné strany, alespo zabrá-
nní porážky kapitálu, jehož dosud podílníkem,
tebas malým.rostoucím národním jmní? Jsou národem mínny
snad banky milíardovým jmním, jích paláce a
víly jich akcioná editel, prmyslové závody
a kolonie cizin? Což nevidl nimi po-
zadí erný stín bídy proletariátu?
Dlnická tída spoutána byla kapitálem tisíce-
rými pouty, její poddanství daleko mén vý-
sledkem vnjšího tlaku státního zákonodárství,
upravujícího dle pání silnjších celkové hospodá-
ství, ale daleko více vytvoeno vlastními ho-
spodáskými podmínkami, vížícími dlnictvo celou
existencí vylíené celkové hospodáství. Exi-
stence, zachování budoucnost kapitálu dotýkají
se positivn tídy dlnické, Proletariát zápasí ale
proti kapitálu touto více než trpnou úastí svojí
na válce, ale mocným zasazováním mír o
plné petvoení hospodáského života pedvále-
ného. boj dliiictva proti kapitálu, nad
nímž dnes vtšina inteligence pohrdliv krí ra-
meny neporozumní. Vypukl-li požár dom, namáhá
se každý nájemník zachrániti vlastní svj majetek. Za-
mstnavatel dlník tvoí nezlomné spoleenstvo
zájmové. Žádná organisace dlnická nemže si
prost pracovati zniení prmyslu, musí spo-
kojiti pouhým upravením svého podílu vlád
nad ním.
To pro nás \'ýznamno konstatovati dvod,
3Í6
. Proto zápase kapitálu
o zisk ocitlo následkem svého vnitního spojení
zájmového dlnictvo válce, tebas donuceno,
pece jen jisté míry vlasinim zájmu
