Proto zápase kapitálu
o zisk ocitlo následkem svého vnitního spojení
zájmového dlnictvo válce, tebas donuceno,
pece jen jisté míry vlasinim zájmu.
To pro nás \'ýznamno konstatovati dvod,
3Í6
.rostoucím národním jmní? Jsou národem mínny
snad banky milíardovým jmním, jích paláce a
víly jich akcioná editel, prmyslové závody
a kolonie cizin? Což nevidl nimi po-
zadí erný stín bídy proletariátu?
Dlnická tída spoutána byla kapitálem tisíce-
rými pouty, její poddanství daleko mén vý-
sledkem vnjšího tlaku státního zákonodárství,
upravujícího dle pání silnjších celkové hospodá-
ství, ale daleko více vytvoeno vlastními ho-
spodáskými podmínkami, vížícími dlnictvo celou
existencí vylíené celkové hospodáství. Exi-
stence, zachování budoucnost kapitálu dotýkají
se positivn tídy dlnické, Proletariát zápasí ale
proti kapitálu touto více než trpnou úastí svojí
na válce, ale mocným zasazováním mír o
plné petvoení hospodáského života pedvále-
ného. Za-
mstnavatel dlník tvoí nezlomné spoleenstvo
zájmové. boj dliiictva proti kapitálu, nad
nímž dnes vtšina inteligence pohrdliv krí ra-
meny neporozumní. Nedovcdlo-li nedostatku politické moci
válce zabrániti, dvod existenních zájem,
ne-li vítzství jedné strany, alespo zabrá-
nní porážky kapitálu, jehož dosud podílníkem,
tebas malým. Žádná organisace dlnická nemže si
prost pracovati zniení prmyslu, musí spo-
kojiti pouhým upravením svého podílu vlád
nad ním. Vypukl-li požár dom, namáhá
se každý nájemník zachrániti vlastní svj majetek
