Stroj dobyl sob svta. Tolikéž obtí vyžádal sob hospo-
dáský život jen letech 1909—1911. Mírová technika vyžádala sob jen n-
mecké íši jedin hornictví více obtí než válka
r, 1870, této válce padlo nmecké stran
28.000 muž.obecncsti jako prostedek kulturní touhy po
samcspráv všech Jedinc,
A zalim byl stroj, jenž stal hlavním ná-
strojem obohacení jednotlivc, jenž dovedl svt
k jeho velikému bohatství jenž jeho ne-
zízené pýše uvrhl propasti svtové války.
Devatenácté století zváno »nejbolestnjším«
všech práv pro tento náhlý rozvoj stroj
a prmyslové techniky, nebo žádná válka, svtové
vyjímaje, nevyžádala takových krvavých obtí,
jako rozvoj strojní techniky poátku dnes,
žádná technika nemla tak tžkých dsledk pro
lidstvo.
Zdá tém neuvitelným, Kruppovy a
Škodovy závody vyrostly dnešních rozmr z
nepatrných dílen, ped zraky žijící generace. 1886
napoteno 200,000 smrtelných úraz toliko n-
314
.
Stroj byl, který pomáhá bojovati roz-
hodnouti krvavý zápas, stroj bude, který
pomže vybojovati zápas nové, lepší hospo-
dáské formy pomže petvoiti naše životní for-
my nás samotné pemniti tím, nám všem
ušetí utápti vné rotaci mechanické práce
a vyrovnávati zbraní ruce spory mezi národy
a státy. ásten proto, ro-
stoucí lidstvo potebovalo rostoucí výroby statk
pro své rostoucí poteby, ale daleko více proto, že
podnikatel nalezl nni nejvhodnjší prostedek
ku zvýšení svých zisk úkor pracujících lidí
