Devatenácté století zváno »nejbolestnjším«
všech práv pro tento náhlý rozvoj stroj
a prmyslové techniky, nebo žádná válka, svtové
vyjímaje, nevyžádala takových krvavých obtí,
jako rozvoj strojní techniky poátku dnes,
žádná technika nemla tak tžkých dsledk pro
lidstvo. 1886
napoteno 200,000 smrtelných úraz toliko n-
314
. ásten proto, ro-
stoucí lidstvo potebovalo rostoucí výroby statk
pro své rostoucí poteby, ale daleko více proto, že
podnikatel nalezl nni nejvhodnjší prostedek
ku zvýšení svých zisk úkor pracujících lidí.obecncsti jako prostedek kulturní touhy po
samcspráv všech Jedinc,
A zalim byl stroj, jenž stal hlavním ná-
strojem obohacení jednotlivc, jenž dovedl svt
k jeho velikému bohatství jenž jeho ne-
zízené pýše uvrhl propasti svtové války.
Stroj byl, který pomáhá bojovati roz-
hodnouti krvavý zápas, stroj bude, který
pomže vybojovati zápas nové, lepší hospo-
dáské formy pomže petvoiti naše životní for-
my nás samotné pemniti tím, nám všem
ušetí utápti vné rotaci mechanické práce
a vyrovnávati zbraní ruce spory mezi národy
a státy. Tolikéž obtí vyžádal sob hospo-
dáský život jen letech 1909—1911. Mírová technika vyžádala sob jen n-
mecké íši jedin hornictví více obtí než válka
r, 1870, této válce padlo nmecké stran
28.
Stroj dobyl sob svta.
Zdá tém neuvitelným, Kruppovy a
Škodovy závody vyrostly dnešních rozmr z
nepatrných dílen, ped zraky žijící generace.000 muž
