Zlomilo monopol angli-
ckého prmyslu domácím nmeckém trhu, ale
postavilo m_onopol nmeckých kartel anglických
a svtových trzích, kde podobných ochranných cel
nebylo dovoleno užívati. Svobodné konkurence n-
mecký trh neznal. Nedokonalé zá-
vody zavírány, suroviny kupovány hromadn, o
zisk dlili úastníci syndikát kartel, ovlá-
dajících trh. Tyto sociáln nejmocnjší a
nejvlivnjší vrstvy státu zamíily hrotem ochran-
ného cla proti srdci Anglie. Ochranné clo vedlo vytvoení kartel
a syndikát, které jsou tak karakteristické pro mo-
derní rozvoj kapitálu. této pckladny
placeny exportní prémie, aby mohly výrobky na
cizím trhu býti lacinji prodávány, než doma.
Závody rozšíené žádaly vtšího zamstnání, než
jim skýtal domácí trh zaaly tedy pracovati pro
svtový trh. Tuto pevahu nmeckého pr-
myslu sesílila crganisaní schopnost nmecká, zvlá-
št ale tsná souvislost nmeckého prmyslu ban-
kovním kapitálem, který nahradil akciovým kapi-
tálem nedostatek individuálního, jenž znamená sílu
Anglie. Zvláštní pokladna založena kartelem
k podporování len, pracujících pro cizí trh, aby
jim umožnila konkurovali. Clo chránilo nmecký
trh ped cizími výrobky vytvoilo vládu vlastního
prmyslu nm.
Ochranné clo stalo tak ochrany domácího
trhu zbraní proti cizímu. domácím trhu
tžil prmysl této organisace kontingentování
produkce tím omezené nabídky. svtovém trhu mobilisována
310
. Malí kapií alisté tak udušeni profit
velkých rostl. Zisku toho užito dobytí cizích trh.podmínkou vzrstu. Prmysl ochránný clem
a takto skcncentrovaný vyrábl lacinji, ale pro-
dával vnitním trhu dráže
