etných zloin jest podmínn pedcházejícím nebci
souasným híchem diiihých, stejné nebo vtší vá-
hy, ne-li híchem, jist opomenutím.
Rozpor, který byl, stejn jako tisíce jiných roz-
por, bezprostedním dvodem vypuknutí války,
otázka srbská, nad jiné názorným píkladem
ady mnohaletých chyb opomenutí, obou
stranách Dunaje zavinných. Kolik nesmiitelných
rozpor, které vyžadovaly nejrozvážnjšího nej-
shovívavjšího uvážení ujednání zachování sou-
sedského soužití kolik bylo uinno nerozvážných
a neodpustitelných chyb, pehmat štvanic po-
litiky obou stran, jichž výsledkem byl konený
konflikt, vedoucí svtové válce?
Nelze ovšem popíti, tento konflikt, tebaže
vedl vypuknutí války, nebyl než kapkou, jíž
petekla nádoba dvod pohnutek daleko tžších
a hloubji djinách století ležících. Mladý, rostoucí stát
srbský pirozeným pudem sjednocení všech
svých píslušník, kapitaHsticky nevyvinutý cd
moe odíznutý, jehož zemdlský kapitál toužil
po pístupu sousednímu svtovému trhu pro
své výrobky jehož prmyslový kapitál pál si
pro svj rozvcj uzavení hranic cizím výrobkm
— jedné stran, druhé stran ve-
liká sousední íše, národnostní stát, '»ohrožený«
nejen snahami národním srbském sjednocení,
jehož velkostatkái prmyslníci »ohroženi« kon-
kurencí malých srbských rolník slabých za-
áteník jeho prmyslu, obavami monopoli-
sovaná cdbytišt, první uzavírající své hranice
srbským zemdlcm druzí toužící otevíti pro
své výrobky prmyslové.
Vždy nelze ani domysliti tíhu, jakou ležela
307
