Za dozoru mezinárodní vdecké komise vyzdvi-
ženy nejstarší známé zbytky lovka diluviál-
ního.000 lety hordou jeskynních pralidí
rasy neandertálské.1. Obliej
jeho byl hrubý, spíše zvíecího výrazu, vystoup-
lých lícních kostí hrbolky nad oima ele níz-
kém, pedu vystupujícím, mezi hrzn masiv-
ními elistmi, anatomickými píznaky bytosti
neschopné lenné ei, svítily veliké bílé zuby;
hlava sedla krátkém, sraženém tle hnáty
ohnutými vetenní kosti. Nesmíte sob pedstavovati tohoto nejstaršího
zachovaného pedka pokolení lidského jako krás-
ného Rodinova mladíka kovového vku. Nicmén pohbívající soudruzi položili
mu hlavu kamenný polštá, dali hrobu o-
peenou kýtu bisona nejkrásnjší nástroje ka-
menné kostné, vyrobené spolu pochovaným
v jeskynních dílnách. Chze hocha byla kolí-
savá chze opic, klátících ohnutých koneti-
nách.
Zr zeni e
Dne 12, srpna 1908 nalezl basilejský archeo-
log Dr, Otto Hauser Moustleru, jiho-
západní Francii, kostru 16- ISletého lovka
doby kamenné, mladíka, pohbeného vší pietou
asi ped 140.
Osazujíce hroby svých zemelých pátel kv-
tinami, nevíme snad, zemelý po-
smrtném život nich sám tšil proto nesmíme
souditi ani kýty bisona, dané mládenci neander-
tálskému hrobu, obzvláštní zálibu jeho
v tomto peeném mase, pípadn zpsob smrti
27
