Radji bych hladovl
jako svobodný muž, než bych dal krmiti podle
nálady tch, kdož organisují americký prmysl tak,
jak jim líbí jej organisovati.
Americký prmysl našich dní není výsledkem
doby plné práce nevyvinuté dob, mladého ná-
roda, zápasícího hledajícího sebe sama, snaží-
cího postaviti vlastní nohy uprosted star-
ších zkušenjších soupe, ale výsledkem vle
nkolika lidí, kteí vdli, chtjí vdli, jak
toho docíliti pomocí pízn vlády (Wilson, str, 61),
neštítíce žádných prostedk.zemí, kde svazy zamstnavatel, vidouce, že
ceny klesají, omezí výrobu, omezí pracovní hodi-
ny, vyhodí lidi práce jen proto, aby udrželi ceny
pes nedostatek jich oprávnnosti (Wilson str, 55),
svazy, které drží lidi mzd, které nemohou
žíti, jsou nuceni pracovati sedm dní týdnu po
dvanáct hodin denn mlýn, kde nevydlají za
tch tistašedesát pracovních dní ani tolik, aby za-
platiti své úty (Wilson, str, 38). Nkteré tchto pokus mly nátr
271
.)
Wilson kritisuje stanoviska dlnického stano-
visko podnikatel americkým pokusm orga-
nisaci práce.
Z Ameriky nepijde spasitelná organisace práce,
tomu nemohu uviti, nebo rozvoj prmyslu této
zemi není pirozeným pochodem, ale výsledkem
vle rozmyslem postupujících lidí, kteí byli moc-
njšími silnjšími než jejich sousedé obchod-
ním prmyslovém svt kteí páli jedin
zajistiti tuto moc proti soutži celého svta.« (Wilson, str. 69. Dlník eský,
jemuž nabízena byla americká organisace prá-
ce, mohl odmítnouti, používaje slov presi-
dentových: »Já, pokud mne týe, nestojím to,
aby nkdo mne staral
