Jak dloubo
bude ješt moje nálada záviseti nkolika ádek,
napsaných rukou ženy, jediné ženy, kterou ,?
Jediným zájmem mého života byl deset let
její život, pál jsem míti jako knihu volr
ped sebou otevený. Jak
budu žíti, nevda, zda ona ješt žije? Práv, když
je nejvíce potebí, není tu; jak toho snesu?
Jaký chudý jsem, jak velice chudý! Žil jsem pro
jedinou osobu svt, její milosti, sluncem její
lásky pomoci dešt jejích vrtcch byla setba
mého života zavlažována, její ruky bral jsern
všechno štstí svého života, její spokojenosti pra-
menila moje víra, já, který chtl míti lásce nej-
vyšší sílu svého života, který chtl poznali
celý, jehož rovnováhu nic pravdpodobného ne-
dovedlo zvrátiti. Nevím, jak zde první
dny vydržím, jak bude moje práce pckraovati,
Budu musiti asi a?tc uíáci d:mu, bhati bc:
cíle beze smysl ulicích kostelích.
Kdybys byla, Lotto, cítil bych, nemám
milovati, když vím, jsi tak vzdálena, cítím,
c více miluji, iVšechno musíme íci tomu, koho
milujeme^ Kolik bych toho chtl dnes íci, jak
by mne uklidnilo nkolik ádek tebe.
Snad práv mne vzpomíná. Celý starý život, všechny mé
starosti vášn, záležitosti závazky visely na
niti lásky Lott nyní jsem zpetrhal a
všechno spadlo studn .jste Vy, pane tajný rado!
Je vná pravda: omeziti jediný ped-|
mt, potebovati jej silnji, než jiné, milovati, viseti
na nm, obraceti jej všechny strany, míti jej
všemi smysly, pln jej poznati, splynouti ním
v jedno iní lovka básníka umlce. Jinak nemusil
251
