Základem
sebeurení národa ale zrušení moci silných je-
dinc, zneužívajících lovka prostedek jiného
lovka, snižujících lidské bytosti nkterého lena
národa vci. Konec konc svo-
boda národa nemže býti pojata než jako soubor
samosprávn žijících tedy svobodných osobností,
ale jen dle množství tchto samosprávných, za
mnoho jiných zodpovídajících jedinc, možno hod-
notiti positivn svobodu celku, Sebeurení národa
ureno potem tchto samosprávných individuí,
která politicky, hospodásky technicky kulturn
jsou subjekty nikoliv objekty vlád.
To všechno Jsou vlastnosti nkolika vzácných je-
dinc, hmctn slabých osobností, vedoucích masu,
kteí dovedou národu vnutiti.
Národ svém celku nezná práce, potebné pro
dosažení ideálu sebeurení jedincova, pro duchovní
organisaci všech jeho schopností, nezná tíhy zod-
povdnosti tohoto dobrého jedince nezná váhy
Ichctc principu spolovacího, pro snahy sebe-
urení národa, nezná svdomí pracujících nezná
výitek hích proti tomuto nejvyššímu jich ideálu.
Sobetí jedinci, kteí dnes tvoí každém národ
173
.
Národ, jako celek, nezná tohoto vznešeného cíle,
on necítí povinnosti nmu smovati.žadavk hospodáských, staví duchovní statky nad
hmotné, lásku, právo spravedlnost nad hrubou
moc ísel fakt historických nad násilí vy-
zbrojených armád sebe poetnjších vítznjších. Vtšina ná-
roda každého nezná dnes jiné vlasti, než
u dobrého koryta, nezná vyšších požadavk, než
zisk ist hospodáských cíl práce, nezná smš-
njších pojm než právo spravedlnost pro slab-
šího, vyššího práva nad právo hrubé moci penz
