Nejpodivuhodnjším pí
všech tchto pokusech je, jsem ani nevzpo-
mnl, uhlíkové vlákno mohlo našemu úelu
odpovídati.ada dalších pokus.
Jednoho veera sedl sám laboratoi byl
znan vážný, tebaže nikterak zoufalý nad selhá-
ním tisíc pokus žárovku. Asi
pl hodiny hloubal tak, žmole tom Jále svoji
sms, zstalo ruce tenké vlákno, uhntené
ze 5azí, Probudiv svého zamyšlení, pozoroval
m
.ádky sazí, smíšených deh-
tem, jak jich používal jeho assistent pracích
s mikrofonem, Edíscn uchopil myšlenkách ást
smsi mezi prsty palec poal žmcliti. Ruka jeho, když byl
zabrán myšlenky, ležela vždy voln stole. Tu
se náhodou dotkla hrom.
Zde vidíme, jaké plýtvání úsilí zavinno bylo
neznalostí pedcházejících cizích pokus žárovku
a let stávajícího rozešení otázky uhlíkovým
vláknem. Zkoušeli
jsme kemík bor nejmožnjší jiné látky, na
které jsem jíž zapomnl. Ale kysliní-
ky vyvolávaly lamp krátké spojení, zjev, známý
každému elektrotechnikovi. Pak vzal jsem válec ze
zirkonia, ovinul jemným drátem platinovým pi-
kryl kysliníkem hoík. Již roku 1844 Changy, žák Jobardv,
zhotovil první žárovku zuhelnatlého vlákna a
po Starr, Sawyer Mann. Výsledek byla lampa o
vysokém odporu, jakou jsme hledali. Potáhli jsme dráty kysliníky
ceru ady jiných kov.
»Když skonilo nezdarem, hledali jsme vlák-
no, které elektrický žár vydrželo.
Francís Jones, životopisec Edisonv, vypra-
vuje, kterak konen byl uveden Edison uhlí-
kové vlákno
