Nejpodivuhodnjším pí
všech tchto pokusech je, jsem ani nevzpo-
mnl, uhlíkové vlákno mohlo našemu úelu
odpovídati.
Francís Jones, životopisec Edisonv, vypra-
vuje, kterak konen byl uveden Edison uhlí-
kové vlákno. Zkoušeli
jsme kemík bor nejmožnjší jiné látky, na
které jsem jíž zapomnl. Asi
pl hodiny hloubal tak, žmole tom Jále svoji
sms, zstalo ruce tenké vlákno, uhntené
ze 5azí, Probudiv svého zamyšlení, pozoroval
m
.ada dalších pokus.ádky sazí, smíšených deh-
tem, jak jich používal jeho assistent pracích
s mikrofonem, Edíscn uchopil myšlenkách ást
smsi mezi prsty palec poal žmcliti. Tu
se náhodou dotkla hrom. Ruka jeho, když byl
zabrán myšlenky, ležela vždy voln stole. Již roku 1844 Changy, žák Jobardv,
zhotovil první žárovku zuhelnatlého vlákna a
po Starr, Sawyer Mann.
Jednoho veera sedl sám laboratoi byl
znan vážný, tebaže nikterak zoufalý nad selhá-
ním tisíc pokus žárovku. Potáhli jsme dráty kysliníky
ceru ady jiných kov.
Zde vidíme, jaké plýtvání úsilí zavinno bylo
neznalostí pedcházejících cizích pokus žárovku
a let stávajícího rozešení otázky uhlíkovým
vláknem. Ale kysliní-
ky vyvolávaly lamp krátké spojení, zjev, známý
každému elektrotechnikovi. Výsledek byla lampa o
vysokém odporu, jakou jsme hledali.
»Když skonilo nezdarem, hledali jsme vlák-
no, které elektrický žár vydrželo. Pak vzal jsem válec ze
zirkonia, ovinul jemným drátem platinovým pi-
kryl kysliníkem hoík
