Stejn stáím ubývá transformaní mohut-
nosti živých bytostí.
Živý útvar ale další vlastnost reprodukci
v udrženi sebe pes individuelni své bytí podob-
ných bytostech, nho vzniklých. Prvé liší od
druhých jistou vnitní stálou zmnou zachování
celkové iormy. Živý
útvar schopnost zmocniti takových zásob
volné energie, zvaných látkami, kterážto energie
je vtšinou chemickou, takže jde výmnu energie
u živých bytostí, vyznaených výmnou látkovou.Mezí útvary energetickými, nás obklopujícími,
rozeznáváme živé neživých. ío
vždy zjev energetický, což vysvitne podobenství
s plamenem. Takové pra-
videlné obnovování živých bytostí nazýváme
zachovánim druh tím živý jedinec jaksi á-
sten vymyká smrti, stává nesmrtelným. Zveme takové útvary živými pro
vlastnost stálé výmny látek, která jist pedpo-
kládá volnou, práce schopnou energii, jež p-
vodem každého vzrstu, jako ásti zmny. Má-li pebytek
energie pijaté, mže pedati nov zaleženou
bytost, má-li pebytek vydané, umírá. veškeré innosti živého
organismu musí nalézati nahrazení chemické
Í2S
. Plamen není živou bytostí, protože si
k udržování svému nedovede opatiti zásoby ener-
gie, ale mže rozšiovati malé jiskry požár
lesa nezniitelný, jako svaté ohn prvních
ctitel jeho, kteí, neznajíce jej stvoiti, udržovali
ohn vzniklé elementárn bleskem sopkou —
a nich odnášeli zárodky svých krb, Ne-
dostává-li chemické energie paliva neb
kyslíku, holaviny nebo paliva umírá nejvtší
plamen.
Organismus zkrátka transformuje energie samo-
statn výživ opatuje