Organismus zkrátka transformuje energie samo-
statn výživ opatuje. Plamen není živou bytostí, protože si
k udržování svému nedovede opatiti zásoby ener-
gie, ale mže rozšiovati malé jiskry požár
lesa nezniitelný, jako svaté ohn prvních
ctitel jeho, kteí, neznajíce jej stvoiti, udržovali
ohn vzniklé elementárn bleskem sopkou —
a nich odnášeli zárodky svých krb, Ne-
dostává-li chemické energie paliva neb
kyslíku, holaviny nebo paliva umírá nejvtší
plamen. ío
vždy zjev energetický, což vysvitne podobenství
s plamenem. Prvé liší od
druhých jistou vnitní stálou zmnou zachování
celkové iormy. Stejn stáím ubývá transformaní mohut-
nosti živých bytostí. Má-li pebytek
energie pijaté, mže pedati nov zaleženou
bytost, má-li pebytek vydané, umírá. veškeré innosti živého
organismu musí nalézati nahrazení chemické
Í2S
.
Živý útvar ale další vlastnost reprodukci
v udrženi sebe pes individuelni své bytí podob-
ných bytostech, nho vzniklých. Zveme takové útvary živými pro
vlastnost stálé výmny látek, která jist pedpo-
kládá volnou, práce schopnou energii, jež p-
vodem každého vzrstu, jako ásti zmny. Takové pra-
videlné obnovování živých bytostí nazýváme
zachovánim druh tím živý jedinec jaksi á-
sten vymyká smrti, stává nesmrtelným. Živý
útvar schopnost zmocniti takových zásob
volné energie, zvaných látkami, kterážto energie
je vtšinou chemickou, takže jde výmnu energie
u živých bytostí, vyznaených výmnou látkovou.Mezí útvary energetickými, nás obklopujícími,
rozeznáváme živé neživých
