Má-li pebytek
energie pijaté, mže pedati nov zaleženou
bytost, má-li pebytek vydané, umírá.Mezí útvary energetickými, nás obklopujícími,
rozeznáváme živé neživých.
Organismus zkrátka transformuje energie samo-
statn výživ opatuje. veškeré innosti živého
organismu musí nalézati nahrazení chemické
Í2S
. Stejn stáím ubývá transformaní mohut-
nosti živých bytostí. Takové pra-
videlné obnovování živých bytostí nazýváme
zachovánim druh tím živý jedinec jaksi á-
sten vymyká smrti, stává nesmrtelným. Prvé liší od
druhých jistou vnitní stálou zmnou zachování
celkové iormy. Živý
útvar schopnost zmocniti takových zásob
volné energie, zvaných látkami, kterážto energie
je vtšinou chemickou, takže jde výmnu energie
u živých bytostí, vyznaených výmnou látkovou.
Živý útvar ale další vlastnost reprodukci
v udrženi sebe pes individuelni své bytí podob-
ných bytostech, nho vzniklých. Zveme takové útvary živými pro
vlastnost stálé výmny látek, která jist pedpo-
kládá volnou, práce schopnou energii, jež p-
vodem každého vzrstu, jako ásti zmny. ío
vždy zjev energetický, což vysvitne podobenství
s plamenem. Plamen není živou bytostí, protože si
k udržování svému nedovede opatiti zásoby ener-
gie, ale mže rozšiovati malé jiskry požár
lesa nezniitelný, jako svaté ohn prvních
ctitel jeho, kteí, neznajíce jej stvoiti, udržovali
ohn vzniklé elementárn bleskem sopkou —
a nich odnášeli zárodky svých krb, Ne-
dostává-li chemické energie paliva neb
kyslíku, holaviny nebo paliva umírá nejvtší
plamen
