zbude
teploty kolik chce, promny schopná jen volná
energie, vyšší intensit než okolí.který poznal studiem parního stroje, nemže
žádný stroj mniti tepelnou energii mechanickou,
pracovati, nepechází-li vyšší teplota nižší. Jistá ást energie
se stává denn dalším promnám mén schop-
124
. Vlastnost ta
sluje intensitou které energie. Po-
dobn jako vodní mlýn potebuje spádu vody, tak
rozhoduje výkonnosti parního stroje rozdíl mezi
zaátení konenou teplotou páry, spád tepla.
Množství energie celkem nemní, ale její schop-
nost transformace, její promnlivost tím její pro-
spšnosti pro lidstvo stále ubývá. Každá
forma energie jistou vlastnost, obdobnou teplo-
t tepelné energie, jejíž nestejnosti nerovno-
váze závisí promna jinou formu.
Množství tepla možno využíti jen potud pe-
mn, pokud temperaturou pevyšuje okolní teplo-
tu, pokud neklesne výši okolní teploty. Každý rozdíl
intensity snahu vyrovnati se, zmenšiti se, de-
gradovati, dissipovati rozptýliti následkem
toho ubývá zásoba volné energie, pemny schopné
a pibývá energie neschopné transformace, ili en-
tropie, jelikož veškeré dní promnou energie,
je volná energie podmínkou dni.
Toto poznání bylo nesmírn dležitým východi-
skem celé nauky teple platnost zákona toho po-
znána pro všechny ostatní druhy energie. Pochopitelnjším
jest pomr ten, nazveme-li rozdíl energie, její výši
intensity nad intensitou okolí volnou energii ener-
gii stejné výši vázanou. Je-li intensita stej-
ná, nenastane nikdy promna. Aby nco dlo,
je teba volné energie vše, dje, jest dis-
sipací volné energie, jejím vázáním, zánikem
