Zvtšení povrchu
vyžaduje práci pekonání této povrchové energie.
Nejlépe jeví tato energie zjevech kapilárnich
na hranicích mezi plyny tekutinami, stoupáním
kapaliny stnách nádoby. Kovy tají vypaují
se jako voda zvýšením teploty, potebné peko-
nání tvarové energie. Podobná tlesa mohou jen exi-
stovati donucení silné tvarové energie stn ná-
doby, níž jsou uschovány které mizení objemo-
vé energie znemožní.
Tlakem zkapalníme plyn, což vede myšlence,
že objem tlesa výrazem pro práci jeho zm-
n potebnou, tedy možno Ostwaldem pedpo-
kládati objemovou energii, která pevných a
tekutých tles znaná, plyn menší. Plyny zkapalujeme ztu-
žujeme odntím teploty nebo zvýšením tlaku —
uvolnním tvarové energie.
Moderní pokusnou methodou stávají veškeré
tyto nové energetické úinky, hlavn jich vzájem-
ném vztahu mechanickém, konkrétními dkazy, že
122
. Také ohraniení tles jest vy-
jádením práce zmn hranic potebné Ost-
wald piítá povrchové energii. Název pochází slo-
va kapilla vlas vyjaduje pozorování, ná-
sledkem povrchové energie stoupá tekutina do
vláskových trubiek tím výše, trubika tení,
ili povrchová síla vzduchu nad kapaUnou menší. Tendenci tomuto vydání
energie íká tlak. Pevná tlesa
a kapaliny mohou objem zvtšovati zmenšovati
jen znanou, pivedenou energií tepelnou nebo tla-
kovou, plyny mají objemovou energii, vzdorující
pouze zmenšení uvolující samovolném
zvyšování objemu.tvarovou energií, plyny žádnou proto pi-
vedením nebo odejmutím energie tepelné, trans-
formujeme tvarovou energii
