ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 42 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při přenosu výkonu opačným směrem změní vzájemně funkce obou měničů. Základním materiálem supravodivý­ ch vodičů páska niobu legovaná cínem (Nb,Sn), titanem (NbTi) nebo zirkonem (NbTiZr), která supravodivého stavu uve­ de nejčastěji tekutým heliem teplotě asi 4,2 269 °C). Přitom při všem musí respek­ tovat stále zpřísňující ekologické ekono­ mické požadavky. Při použití dvou vodičů ušetříme srovnání trojfázo­ vým přenosem jeden vodič stožáry mohou být jednodušší, vliv zpětného vodiče zemi je tím eliminován. V roce 1972 byl položen kabel mezi Londý­ nem kilometrů vzdáleným Kingsnorthem.jako následek běžných změn při vypnutí nebo zapnutí transformátorů, manipulace při vypí­ nání zapínání vedení, alternátorů změnách zatížení strany spotřeby. tři roky poz­ ději (1968) bylo položeno vedení mezi Sardi­ nií Korsikou, podmořský kabel dlouhý 116 km, venkovní vedení dokonce 280 km. Tento způsob však lze užít jen mimo obydle­ ná území, protože proud zemi zvyšuje ko­ rozi potrubí, pláštů kabelů může narušit i činnost slaboproudých zařízení. Přenos elektrické energie budoucnosti Ohromný technický pokrok přináší stále nová moderní řešení nejrůznějších problémů, přesto před energetiky otevírá řada úkolů a otázek, něž budou musetjiž brzké budouc­ nosti najít odpověď. Již vzpomínané kabe­ lové propojení Anglie Francií podmořským kabelem délce bylo realizováno v roce 1961. budoucnu se proto nedá ani vyloučit využití stejnosměr­ ného přenosu velmi vysokého napětí, čímž by se tyto nepříznivé jevy eliminovaly. Stejnosměrný proud Při přenosu elektrické energie velkém množství velké vzdálenosti vyskytují při využití střídavého proudu některé technic­ ké ekonomické problémy. při zkratech) ná­ sledky vzniklých poruch, nebo jim předcházet (např. Nové počítače řídící posun fází vývoj nových stožárů izolovaných již základů (řetězce klasických izolátorů by byly pro tato ultravysoká napětí příliš mohutné) umožní již brzy přenosy energie napětí až 2200 kV! Pokusy supravodivými kabely naznaču­ jí další možnosti vývoje přenosu elektrické energie. Bezporucho­ vý chod celé soustavy mají starosti velice nákladné složité ochranné systémy. (500 kV) přebírá funkci nadřazeného systému napětí 750 provozu jsou dokonce linky ultravysokého napětí 1150 kV, přenášející výkony okolo 3000 MW. Přechodové jevy mohou vzniknout při úderech blesku násled­ ným vypnutím části soustavy, nebo při poruše izolace vodičů, kdy vznikají nejčastější poru­ chy zkraty. při přetížení). Důvodem, proč bylo využito kabelového stej­ nosměrného přenosu napětí, bylo příliš husté osídlení oblasti okolo Londýna. helium výstup _ helium vstup . druhou stranu náklady koncových stanic stejnosměrného přenosu jsou porovnání střídavými rozvodnami mnohonásobně vyšší. Rozsáhlé aglomerace budou potřebo­ vat stále větší množství energie, které nich musí přivést. Samozřejmě, zařízení musí dokázat odo­ lat všem druhům zkratů poruch. Podobný, ale jednožilový podmořský kabel spojuje už od roku 1954 Švédsko ostrovem Gotland a vzdálenost kilometrů přenáší výkon 20 při napětí 100 kV. Po dnes běžně používaném napětí 400 kV Koaxiální supravodivý kabel. Při přenosu výkonu zjedné sou­ stavy druhé pracuje první měnič jako usměrňovač druhý jako střídač. Rovněž dánský Al- borg propojen švédským Goteborgem stejnosměrným přenosem napětí 250 kV, vedeným zčásti venkovními vodiči (86 km) a zčásti pod mořem (87 km). Podzem­ ní dokonce podmořské silové kabely běž­ ně stejnosměrný přenos zvládají. Vývoj trojfázových přenosů elektrické ener­ gie směřuje stále zvyšujícímu napětí. každém kilometru musí ale stát kryogenní stanice, která udržuje chlad cirkulací použitého média. Ochrana musí provést vypnutí postiženého úseku současně poruchu signalizovat obsluze. Mezi dvě trojfázové soustavy umístěno stejnosměr­ né vedení, jehož koncích jsou dva měniče (konvertory), nimž jsou trojfázové sousta­ vy připojeny. Přenos elektrické energie se bude muset zajišťovat stále větších vzdá­ leností. Patří nim pře­ devším problémy stability chodu elektrické soustavy, velké zkratové výkony, nutnost kom­ penzace parametrů přenosů ap. Jednotli­ vé části těchto systémů jsou starších zařízení složeny elektromechanických relé, nových se již plně uplatňují polovodiče počítače. Při stejnosměrném pře­ nosu může použít země jako zpětný vodič. Stejnosměrné napětí protékající dvěma vodiči ±100 kV, proud 800 A a přenášený výkon tedy 160 MW. Jiné stejno­ směrné přenosy jsou již postaveny USA, Kanadě, Kazachstán řada dalších ve výstavbě. Je­ jich úkolem omezit (např