První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Zají
mavostí je, každý bratrů působil jiné zemi. Zvlášť významný byl pro ener
getiku rok 1882, kdy nejprve lednu
Edison zúčastnil výstavby londýnské elektrické
centrály ještě téhož roku stačil uvést New
Yorku provozu první elektrárnu světě,
která zásobovala elektřinou obyvatelstvo na
ryze ekonomickém základě. Zfinančních důvodů si
nemohl dovolit civilnístudia, tak roku 1838 stal
důstojníkem pruského dělostřelectva. Přetlaková turbína poháněla přímo
dynamo, dodávající stejnosměrný proud, jehož
větší část prodával Pullman městu.
První vodní elektrárnu světě nechala po
stavit roku 1881 firma Pullman, zabývající se
výrobou kůží, řece Way anglickém Go-
dalmingu.
18
. Úspěš
nými vynález,ci podnikateli byli další dva Sie-
mensovi bratři, Friedrich Wilhelm.
Postavenínew
yorské elektrár
ny byl čin, kte
rým Edison velice
ovlivnil směr budou
cího rozvoje energetiky. Pocházely dílny
českého vyná
lezce Františ
ka Křižíka, je
hož zlepšená
obloukovka
byla oceněna
rok předtím
v Paříži elek
trotechnické výsta
vě zlatou medailí. Druhá soustava,
uvedená provozu rovněž roce 1882 New
Yorku Pearl Street,
pracovala ob
dobnými techni
ckými para
metry, ale šest
dynamoelek-
trických stro
jů mohlo zá
sobit šest
tisíc žárovek. zavedení
elektrické energie dokonce nechalo zlákat
i několik domácností, přestože elektrické svět
lo bylo tehdy ještě nehospodárné nespolehli
vé.
Tato pařížská výsta
va roce 1881 byla významná ještě zjednoho
důvodu.Německý vynálezce podnikatel Werner von Sie
mens narodil roce 1816. Tojej vyu
žívalo především osvětlení ulic. Běhe-
m necelého století tak byly objeveny všechny
technické principy umožňující výrobu, přenos
a zužitkování elektřiny.
Podařilo totiž
uskutečnit myšlenku jed
notného zdroje elektric
ké energie, něhož bylo
možno zásobovat (po
vzoru centrálních plyná
ren) celé široké okolí,
později celé kraje.
Americký vynálezce podnikatel Thomas
Alva Edison řadu let zabýval vývojem elek
trické žárovky stavbou elektrických strojů. Za
svézásluhy bylpovýšen šlechtického stavu. Další využití této
energie bylo jen otázkou krátkého času. Již zmíněná lon
dýnská soustava dodávala proud poštovnímu
úřadu, kostelu hostinci.
Již roce 1879 postavil první elektrickou osvět
lovací soustavu 115 žárovkách) oceán
ském parníku.
První elektrárny_______
V devadesátých letech minulého století již
nic nestálo cestě vzniku prvních elektráren,
které využívaly dynamoelektrické stroje vyrá
bějící elektřinu.
Pozadu nezůstávali ani
čeští vynálezci. Roku 1866 vyrobil elektrické dyna
mo, roku 1879 prototyp elektrické lokomotivy, rok
později zkonstruoval výtah roku 1881 tramvaj. Spolu vyvinuli
plynovou pec pracujícípři vysokých teplotách. stej
ném roce zazářilo do
bu jednoho týdne prvních
sedm obloukových lamp
před Staroměstskou radnicí
v Praze. Dynamo poháněné
parním strojem dodávalo stejnosměrné napětí
110 poskytovalo dostatečný výkon pro
tisíc Edisonových žárovek.
Nejstarší Werner zůstal Německu, Wilhelm působil
v Anglii, kde byl povýšen šlechtického stavu,
a nejmladší Friedrich pracoval Rusku, kde založil
tamní telegrafní síť. Při příležitosti jejího uspořádání se
Prvnípoužitelná
Edisonova žárovka. Nejprve sloužila elektřina
k osvětlení, záhy pro pohon. Elektrický proud byl mnohem dražší než
plyn, životnost žárovek byla nepatrná, tak
není divu, již třech letech elektrárna za
stavila provoz. Již, během vo
jenské služby vynikl mnoha vynálezy oboru elek
trotechniky: vyvinul postup pro galvanické pokovo
vání, ručičkový tiskací telegrafní přístroj izolaci
elektrického kabelu. Jehofirma, kterou založil spolu
s mechanikem Johannem Georgem Halskem, zřizo
vala telegrafnívedení celém světě kladla ipod
mořské kabely.
Pohled strojovny elektrárny sklonku devatenáctého století
