Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„V tobě tedy svítí vlastně jen rozžhavený drát,“ rozumoval
Čtvrtík. „Je tedy takové jako elektrických žehličkách
nebo vařičích. Čtvrtík již hněvem neznal.
Žárovka zařinčela, bouchlo to, jako když dáli někdo vy
střelí, místnostíserozlehlořinčení skla. Tím drátyrozžhaví atoto teplojepak sdíleno vařičů
nádobám, které postaví, nebo žehliček kovové plo-
týnce, takže zahřeje lidé mohou žehlit. Vždyť jen
urážela! jak hloupě vychloubala!
78
.
„Tys dal,1,1slyšel její hlas, ale nelitoval jí. Vymrštil své
ohebné tělo jak prudce ohnal, švihl částí svého kovového
těla baňky Žárovky. „Ale není obyčejný drát, drát vzácných
kovu, —“
„Mlč!“ vybafl Čtvrtík. „Už příliš dlouho urážíš!“
„Tebe ani nemohu urazit!“ ječela žárovka.
Bez vzduchu však neshořím.„Proč tebe vyssáli vzduch?“ divil Čtvrtík Žárovka
se útrpně usmála.“
„Ano, mně rozžhavený drát!“ vykřikla Žárovka
zlostně. Světlo zhasloaudivený
čtvrtík viděl, místo onoho stvoření, které tak drze
svítilo očí posmívalo mu, leží pouhá malá hromádka
skleněných střepin. Vedle válel mosazný závit Čtvrtík
v polotmě těžko, chápal, vše, zůstalo vychloubavé
žárovky. Některé sestry jsou dokonce
plněny zvláštními plyny, také vzácnými.
„Ty, ty, kačeno!“ vykřikl zlostně.
„I povím,“ spustila znovu, „kdyby byl baňce
ponechán vzduch, shořelo ono vlákno bylo svícení. Tam také jsou dráty, jež kladou Elektřině
odpor. „Ty, ty, hloupý
D rá-------“
Ale nedořekla
