Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Už příliš dlouho urážíš!“
„Tebe ani nemohu urazit!“ ječela žárovka. Vždyť jen
urážela! jak hloupě vychloubala!
78
.
Bez vzduchu však neshořím. „Ale není obyčejný drát, drát vzácných
kovu, —“
„Mlč!“ vybafl Čtvrtík. Tam také jsou dráty, jež kladou Elektřině
odpor. Tím drátyrozžhaví atoto teplojepak sdíleno vařičů
nádobám, které postaví, nebo žehliček kovové plo-
týnce, takže zahřeje lidé mohou žehlit. Světlo zhasloaudivený
čtvrtík viděl, místo onoho stvoření, které tak drze
svítilo očí posmívalo mu, leží pouhá malá hromádka
skleněných střepin.
„I povím,“ spustila znovu, „kdyby byl baňce
ponechán vzduch, shořelo ono vlákno bylo svícení.
„Ty, ty, kačeno!“ vykřikl zlostně. „Ty, ty, hloupý
D rá-------“
Ale nedořekla.“
„V tobě tedy svítí vlastně jen rozžhavený drát,“ rozumoval
Čtvrtík. Některé sestry jsou dokonce
plněny zvláštními plyny, také vzácnými. „Je tedy takové jako elektrických žehličkách
nebo vařičích. Vymrštil své
ohebné tělo jak prudce ohnal, švihl částí svého kovového
těla baňky Žárovky. Vedle válel mosazný závit Čtvrtík
v polotmě těžko, chápal, vše, zůstalo vychloubavé
žárovky.„Proč tebe vyssáli vzduch?“ divil Čtvrtík Žárovka
se útrpně usmála. Čtvrtík již hněvem neznal.
„Tys dal,1,1slyšel její hlas, ale nelitoval jí.
Žárovka zařinčela, bouchlo to, jako když dáli někdo vy
střelí, místnostíserozlehlořinčení skla.“
„Ano, mně rozžhavený drát!“ vykřikla Žárovka
zlostně
