Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Rozhlížel znovu vesnici.
. Zavolá naň, jej
tolik rád! Snad němu přijde.. teď! Tam vzadu. „Prvousi, jsem zde! Vidíš mě?“
Ale bratr tam daleko lesa ani neohlédl. nich leskl
měděný drát, krásně odrážeje zelené plochy pod sebou.
Tam dáli, kde luka pomalu postupovala lesu, viděl vy
soké sloupy, nichž většina byla kovových. Náhle sebou trhl..
Zadíval upřeně lesu pak radostně vykřikl. Ano, to
Prvous! tam napjat mezi dvěma stožáry. Jistě tak pevně uvázán jako on.
Zachvěl se, když pomyslil, tam výši mohl být jeho
milý bratr Prvous. Jeho
dobrý bratr Prvous!
„Prvousi!“ křičel zběsile.
A Třetínek hořce rozplakal. Rozhlížel bedlivě, zda jej nepozná, ale
neviděl mezi ostatními. Jak však mohl přijít, blesklo
mu chvíli hlavou. Jistě byla vzdá
lenost příliš veliká
