Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Rozhlížel znovu vesnici.
. nich leskl
měděný drát, krásně odrážeje zelené plochy pod sebou. Náhle sebou trhl. Rozhlížel bedlivě, zda jej nepozná, ale
neviděl mezi ostatními.
A Třetínek hořce rozplakal. teď! Tam vzadu. Jak však mohl přijít, blesklo
mu chvíli hlavou. Zavolá naň, jej
tolik rád! Snad němu přijde. Jeho
dobrý bratr Prvous!
„Prvousi!“ křičel zběsile..
Zadíval upřeně lesu pak radostně vykřikl.
Zachvěl se, když pomyslil, tam výši mohl být jeho
milý bratr Prvous. Jistě tak pevně uvázán jako on.
Tam dáli, kde luka pomalu postupovala lesu, viděl vy
soké sloupy, nichž většina byla kovových. „Prvousi, jsem zde! Vidíš mě?“
Ale bratr tam daleko lesa ani neohlédl. Jistě byla vzdá
lenost příliš veliká. Ano, to
Prvous! tam napjat mezi dvěma stožáry.
