Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Náhle sebou trhl.
Tam dáli, kde luka pomalu postupovala lesu, viděl vy
soké sloupy, nichž většina byla kovových.
Zadíval upřeně lesu pak radostně vykřikl. Zavolá naň, jej
tolik rád! Snad němu přijde.. „Prvousi, jsem zde! Vidíš mě?“
Ale bratr tam daleko lesa ani neohlédl.Rozhlížel znovu vesnici. Ano, to
Prvous! tam napjat mezi dvěma stožáry. Jak však mohl přijít, blesklo
mu chvíli hlavou.
Zachvěl se, když pomyslil, tam výši mohl být jeho
milý bratr Prvous. Jistě tak pevně uvázán jako on. Rozhlížel bedlivě, zda jej nepozná, ale
neviděl mezi ostatními.. Jistě byla vzdá
lenost příliš veliká. Jeho
dobrý bratr Prvous!
„Prvousi!“ křičel zběsile. nich leskl
měděný drát, krásně odrážeje zelené plochy pod sebou. teď! Tam vzadu.
A Třetínek hořce rozplakal.
