Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
. Jak však mohl přijít, blesklo
mu chvíli hlavou. „Prvousi, jsem zde! Vidíš mě?“
Ale bratr tam daleko lesa ani neohlédl. teď! Tam vzadu. Jeho
dobrý bratr Prvous!
„Prvousi!“ křičel zběsile. Jistě tak pevně uvázán jako on.
Zadíval upřeně lesu pak radostně vykřikl. Rozhlížel bedlivě, zda jej nepozná, ale
neviděl mezi ostatními. Náhle sebou trhl.Rozhlížel znovu vesnici.
Zachvěl se, když pomyslil, tam výši mohl být jeho
milý bratr Prvous. Ano, to
Prvous! tam napjat mezi dvěma stožáry.
Tam dáli, kde luka pomalu postupovala lesu, viděl vy
soké sloupy, nichž většina byla kovových. Zavolá naň, jej
tolik rád! Snad němu přijde. Jistě byla vzdá
lenost příliš veliká...
A Třetínek hořce rozplakal. nich leskl
měděný drát, krásně odrážeje zelené plochy pod sebou
