Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Prvousi, jsem zde! Vidíš mě?“
Ale bratr tam daleko lesa ani neohlédl.
A Třetínek hořce rozplakal. Zavolá naň, jej
tolik rád! Snad němu přijde.
Zachvěl se, když pomyslil, tam výši mohl být jeho
milý bratr Prvous. Jak však mohl přijít, blesklo
mu chvíli hlavou. Náhle sebou trhl. teď! Tam vzadu..
.Rozhlížel znovu vesnici.
Zadíval upřeně lesu pak radostně vykřikl. Jeho
dobrý bratr Prvous!
„Prvousi!“ křičel zběsile. Jistě tak pevně uvázán jako on. nich leskl
měděný drát, krásně odrážeje zelené plochy pod sebou. Ano, to
Prvous! tam napjat mezi dvěma stožáry..
Tam dáli, kde luka pomalu postupovala lesu, viděl vy
soké sloupy, nichž většina byla kovových. Rozhlížel bedlivě, zda jej nepozná, ale
neviděl mezi ostatními. Jistě byla vzdá
lenost příliš veliká
