Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Jsi bystrý hoch,“ pochválil chlapce Málek, „teď však již
musím zanechat výkladů pospíšit svými lidmi.
Proto chladí buď vzduchem, nebo častěji olejem. „Viděl jsi
jeho zděnou budku kraji obce, že? Nuže, tam dovnitř přijde
transformátor. Čili: elektromotory připadá 380 voltů, na
světlo pak 220 voltů.
4 6
i
.“
Třetínek zhluboka dýchal.
Transformátor zakládá totiž indukci. Můžeš jít
se mnou, Mílo.
Jako zahřívá vše, pracuje, tak zahřívá transformátor. Obě cívky
jsou ponořeny nádobě olejem.Dnešní sekundárni rozvodné sítě, které stavíme, označujeme
380/220 voltů. Musím ovšem napřed něco říci indukci. Veli
kost napětí závisí počtu závitů těchto drátů.“
„Ano, poznám,“ souhlasil radostně hoch, „ty větší, které
vedou vysokých sloupů, patří vysokému napětí. Fysika poznala, že
v cívce isolovaného drátu vzniká elektrické napětí, působí-li
na tuto cívku jiná cívka, jíž prochází elektrický proud. Přivádíme-li
do prvé cívky proud primární našem případě vysokém
napětí budí indukcí druhé sekundární proud nízkého
napětí, který pak rozváděn místními rozvodnými sítěmi. Ačkoli tak dlouhou dobu poslou
chal onoho muže pod sebou, přece nemohl pochopit jeho řeč!
Stále cosi povídal elektrickém proudu, vykládal fázích, až
Ztoho Třetínka nyní bolela hlava.. Poznáš snadno
podle isolátorů. transformační stanici je
s jedné strany přiváděn proud vysokém napětí, kdežto na
druhé straně odchází již nízkém napětí.“
„Transformátorem,“ hovořil úsměvem inženýr. Rozumíš, hochu?“
„Ano,“ doznával chlapec, „jen bych rád věděl, jak dosáh
nete, vysokého napětí, jež přivádí obcím, vykouzlíte
nízké napětí, kterým svítí pohánějí elektromotory
