Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Mohl byste říci něco těch fázích?“ prosil chlapec. „Dobře tedy poslouchej.“
„Nyní užíváme většinou třífázového střídavého proudu,“
mluvil inženýr, „vysvětlím jaksi oklikou.“
„Něco povím,“ sliboval Málek.
„Tím lépe,“ řekl. Nestalo však zanedlouho shlížel výše na
vesnici, kde pobíhali montéři, dokončujíce stavbu sekundární
rozvodné sítě.“
„O tom již říkal tatínek,“ vskočil řeči hoch a
Málek přikývl.
I teď spatřil inženýra Málka synkem jeho kolegy na'
slouchal jejich povídání, když chvíli zastavili nedaleko
něho.“
„Už poslouchám. „Generátor vyrábí při svém otáčení stři'
davý proud. Třetínek jen bál, jeho lesklé tělo bude
přetrženo.
„Nevyznám tom, ačkoliv kolem sebe stále slyším. Třífázový generátor, jemuž říká alternátor,
vyrábí tedy tři takové jednofázové proudy. Generátor složen
Z rotoru, jest pohyblivé části, statoru, který nepo'
46
.
Vykřikl, když jej uchopil jeden montér zvedal výše.
Ale lidé nedbali.
„Rozvodná síťmá čtyři dráty,1'''slyšel inženýrův hlas. Generátor je
stroj, který vyrábí střídavý proud.
Bál se, spadne, ale montér byl zručný brzy upevnil Tře-
tínka sloupu pak začala Třetínkova muka, právě taková,
jaká prožil tam dáli venku nad loukou Prvous. Jeho tělo se
svíjelo, když muži křečovitě napjali, Třetínek volal po
moc jako tehdy venku jeho starší bratr. „Totiž,
aspoň tam, kde jde třífázový proud.nichž několik montérů obratně šplhalo: nohou měli jakási
ocelová chapadla, jimiž drželi sloupů. Hoši
ve škole také tom mluví, ale nerozumějí tomu
