Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
I
kterého nedávno viděl továrně, když poslouchal spolu Tře-
tikem výklad jeho otce.
„Snadno pochopíš.
„To tak,“ odpovídal inženýr, pozoruje mezi řečí své mon
téry, „čím větší vzdálenost, tím silnějšího drátu zapotřebí.
A Prvous vzpomněl, hoch měl být poslán Hroznovú na
stavbu primární sítě inženýru Málkovi.“
„Isolátory chrání drát před dotykem sloupem, že?“ dota
zoval chlapec Málek přikývl.
I teď pozoroval, chlapec není sám, avšak muž, který stál
vedle něho dohlížel práci montérů, nebyl chlapcův otec. Snad doví,
kdo vlastně Elektřina, jíž sloužit jeho bratři. byl tedy jistě ten
inženýr Málek. „Vysokým na
pětím lze přenésti elektrickou energii veliké vzdálenosti.“
„Jak to?“ divil chlapec. Kdyby proud přenášel jen nízkým
napětím, nepřeneslo seho mnoho, protože vedení vznikají
veliké ztráty,“ vykládalmuž Prvous naslouchal.
A jak víš, jsou linky vysokého napětí čili primární vedení
někdy velmi dlouhé. Tato bude svém skončení přes padesát
kilometrů dlouhá.
Slyšel, chlapec mužem hovoří, snažil dostat blíž, aby
mohl poslouchat.
„Vysoké napětí velikou výhodu, hochu,“ slyšel mluvit
inženýra viděl, chlapec pozorně naslouchá. Tak silném, takové dráty
nešly ani upevnit isolátory. Kdybychom chtěli převést elektrickou ener
gii tuto vzdálenost nízkým napětím, musili bychom použiti
drátů velmi silném průřezu.
„Kromě toho,“ pokračoval Málek, „při vysokém napětí ušetří
me mnoho drátu.
31
.“
„Proč však nepřenáší elektrická energie nízkým napětím?“
ptal hoch inženýr zavrtěl hlavou
