Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Včera mluvil tom, budeme sloužit nějaké Elektřině,“
Zašeptal Prvous svému bratru. „Galvanický článek obsa
huje dvě elektrody, obyčejně uhel zinek, jež jsou ponořeny
nejčastěji rozředěné kyseliny sírové.
Při tření jantaru látkou zjistili, jantarová tyč přitahovala
malé kousky látky.
„Proudí jedné elektrody, uhlu, který pólem klad
ným, pólu zápornému, který tvoří zinek. tomuto druhu elektřiny patří blesk.“
Prvous Třetínek naslouchali, těžko chápali mužův
výklad. Proudí, nebo
abych řekl lidbvě, teče stále stejným směrem.“
,Proč říká stejnosměrný?“ ptal chlapec.
,Protože proudí stále stejným směrem,“ hovořil muž. Galvanický proud
proudí tedy uhlu článku, postupuje drátem při spojení
obou pólů zápornému zinkovému pólu kapalinou ve
článku vrací uhlu, čili kladnému pólu. Proto jme
nuje stejnosměrný. nějaká honorace, když potřebuje
služebníky,“ dodal úšklebkem, ale hned utichl, nebot muž
pokračoval svém výkladu.
„Galvanická elektřina vzniká chemickým pochodem galva
nických článcích,“ vysvětloval člověk bratři Drátové viděli,
že hoch žena pozorně naslouchají.
Zužitkována však byla teprve elektřina galvanická.“
„A střídavý proud?“ vyzvídal znovu hoch oba bratři zvě
davě naslouchali.„Jak již víš, Mílo, pozorovalilidénejprveelektřinu statickou. teď opět hovoří dámě!
Jsem zvědav, kdo je.
20
. Tak vzniká elektro
chemický proces, jehož výsledkem elektrický proud, to
proud stejnosměrný
