Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„A střídavý proud?“ vyzvídal znovu hoch oba bratři zvě
davě naslouchali.
Při tření jantaru látkou zjistili, jantarová tyč přitahovala
malé kousky látky. „Galvanický článek obsa
huje dvě elektrody, obyčejně uhel zinek, jež jsou ponořeny
nejčastěji rozředěné kyseliny sírové.„Jak již víš, Mílo, pozorovalilidénejprveelektřinu statickou. Proudí, nebo
abych řekl lidbvě, teče stále stejným směrem.
„Proudí jedné elektrody, uhlu, který pólem klad
ným, pólu zápornému, který tvoří zinek.“
,Proč říká stejnosměrný?“ ptal chlapec. Galvanický proud
proudí tedy uhlu článku, postupuje drátem při spojení
obou pólů zápornému zinkovému pólu kapalinou ve
článku vrací uhlu, čili kladnému pólu.
Zužitkována však byla teprve elektřina galvanická. tomuto druhu elektřiny patří blesk. Tak vzniká elektro
chemický proces, jehož výsledkem elektrický proud, to
proud stejnosměrný.“
Prvous Třetínek naslouchali, těžko chápali mužův
výklad. Proto jme
nuje stejnosměrný.
20
.
,Protože proudí stále stejným směrem,“ hovořil muž.
„Včera mluvil tom, budeme sloužit nějaké Elektřině,“
Zašeptal Prvous svému bratru. teď opět hovoří dámě!
Jsem zvědav, kdo je.
„Galvanická elektřina vzniká chemickým pochodem galva
nických článcích,“ vysvětloval člověk bratři Drátové viděli,
že hoch žena pozorně naslouchají. nějaká honorace, když potřebuje
služebníky,“ dodal úšklebkem, ale hned utichl, nebot muž
pokračoval svém výkladu
