Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jak již víš, Mílo, pozorovalilidénejprveelektřinu statickou.
„Proudí jedné elektrody, uhlu, který pólem klad
ným, pólu zápornému, který tvoří zinek. Galvanický proud
proudí tedy uhlu článku, postupuje drátem při spojení
obou pólů zápornému zinkovému pólu kapalinou ve
článku vrací uhlu, čili kladnému pólu.
,Protože proudí stále stejným směrem,“ hovořil muž. Proudí, nebo
abych řekl lidbvě, teče stále stejným směrem.
20
.“
„A střídavý proud?“ vyzvídal znovu hoch oba bratři zvě
davě naslouchali.
Při tření jantaru látkou zjistili, jantarová tyč přitahovala
malé kousky látky. nějaká honorace, když potřebuje
služebníky,“ dodal úšklebkem, ale hned utichl, nebot muž
pokračoval svém výkladu. teď opět hovoří dámě!
Jsem zvědav, kdo je. „Galvanický článek obsa
huje dvě elektrody, obyčejně uhel zinek, jež jsou ponořeny
nejčastěji rozředěné kyseliny sírové. Proto jme
nuje stejnosměrný.“
Prvous Třetínek naslouchali, těžko chápali mužův
výklad. Tak vzniká elektro
chemický proces, jehož výsledkem elektrický proud, to
proud stejnosměrný.
„Včera mluvil tom, budeme sloužit nějaké Elektřině,“
Zašeptal Prvous svému bratru.“
,Proč říká stejnosměrný?“ ptal chlapec. tomuto druhu elektřiny patří blesk.
Zužitkována však byla teprve elektřina galvanická.
„Galvanická elektřina vzniká chemickým pochodem galva
nických článcích,“ vysvětloval člověk bratři Drátové viděli,
že hoch žena pozorně naslouchají
