Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Napjali sluch, skutečně
i tento hoch byl zvědavý jako onen, kterého uviděli včera při
svém týrání válcovně.“
„Promiň, taťku,“ skočil hoch řeči, „říkal jsi toho
již hodně, ale~ještě tomu dobře nerozumím. Víš přece, staví vedení nízkém vyso-
kém napětí.
Dvě kola drátu průřezu milimetrů. Vysoké
napětí počítáme obyčejně od1300 voltů střídavého proudu i
a 600 voltů stejnosměrného proudů. Ale jaký tom rozdíl?“
„Velký,“ vysvětloval člověk synkovi, „vysoké napětí slouží
k přenášení elektrické energie velké vzdálenosti.
„Nikoliv, Mílo.“
Chlapec přisvědčil.
„Tyto dráty nebudou isolovány?“ ptal hoch svého otce,
který zavrtěl hlavou.
18
.
„Nebude-li maminku nudit, budiž,“ svoloval.“
Muž podíval hodinky usmál se. Oba slyšeli jeho
hlas, pak nim vrátil.
„Poslechnu ráda tvoji přednášku,“ připojila žena muž <
se usmál.
„Vím, taťko.“
„Přijdou ven sloupy, že?“
„Ano, hochu.Spatřili, muži, který před chvílí dával rozkazy podříze
ným, přichází mladá žena hochem. Zahleděl pak na
Ženu, která stála vedle nich usmívala hocha. Jsou holé dráty takové již zůstanou. Nemohl bys ]
říci, jaký rozdíl mezi těmi druhy elektrického proudu? Nebo
mi pověz vůbec něco elektřině.
„To on,“ zašeptal Prvous zamračil přicházející.
„Dám jen pokyny dělníkům,“ řekl odběhl
