ochraně před oslněním lze použít stínidla,
rozptylná skla, matované povrchy anebo tmavá skla.
Negativní účinky elektrického oblouku kromě vysokých
teplot projevují formě intenzivního záření světelného obě
ma neviditelnými okrajovými spektry, tj.rušivému výboji [přeskoku], nebo, je-li vytvořena vodivá dráha
uvnitř izolantu, dochází jeho průrazu.
Ultrafialové neviditelné záření [vlnová délka 0,180—0,400 mi
kronů], vznikající rtuťových, křemenných jiných výbojo
vých zdrojích, zejména pak při svařování elektrickým obloukem
a elektrických výbojích vůbec, způsobuje přecitlivělost očí, slze
ní, zánět spojivek.
Také při nahromadění elektrostatických nábojů vodivých
částech, plochách izolantů nebo mracích nastává při určitém
napětí výboj mezi nabitými elektrodami navzájem nebo proti
zemi, tj. Ostatní části těla lze chránit oblekem,
zastíněním zdroje závěsy, zástěnami apod. Pů
sobí hloubkovým tepelným účinkem vyvolává místní přehřátí
organismu, vysychání spojivek některé biologické změny.
Viditelné světelné záření [vlnová délka 0,400—0,760 mikronů]
není přiměřeném množství zraku škodlivé. Před nežádoucími účinky to
hoto záření nutné chránit zrak tmavými skly, která zachycují
utrafialové složky záření.
Infračervené neviditelné záření [vlnová délka 0,760 několik
mikronů], vyzařované tyčinkovým nebo drátovým odporem, in-
fražárovkou plněnou obvykle plynem, obloukovou lampou jiný
mi výboji, značně nebezpečné, neboť není pozorovatelné. přechod elektrického proudu plynným prostředím [vzdu
chem]. Šíří
se dobře vzduchem, mlhou četnými neprůhlednými látkami.
K ochraně zraku před nežádoucími účinky používají tmavá
nebo zelená ochranná skla SKARI, která pohlcují infračervené
i ultrafialové složky záření snižují účinky viditelného světelné
ho záření. Vyšší intenzity,
a zejména pak oslnění způsobují únavu oka přechodnou sní
ženou ostrost vidění. Výboj ovlivňován vodivostí prostředí, vlhkostí, barome
trickým tlakem, velikostí tvarem povrchu elektrod, výší napětí,
vzdáleností elektrod, teplotou vzduchu aj.
50
. ultrafialovým zářením
s kratší vlnovou délkou infračerveným zářením delší vlno
vou délkou, než viditelné světlo. Teplota výboje blesku dosahuje až
10 000 °C, teplota elektrického oblouku 3500 °C. Ultrafialové záření působí povrchově, kůži
způsobuje červenání spáleniny. Při výbojích statické
elektřiny tečou proudy řádově miliampérech, při výbojích bles
ku řádově kiloampérech
