Bezpečná práce v elektroúdržbě

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Miroslav Kressl

Strana 29 z 119

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při každém zapnutí (sval pod zápornou polaritou) při vypnutí (sval pod kladnou polaritou) vzniká bolestivé stažení svalstva (svalová kontrakce). účinky střídavého proudu jsou vyvolány asi proudu stejnosměrného. Fyziologické účinky stejnosměrného proudu lidský orga­ nismus jsou dolních oblastech napětí (tj. Např. Pro jejich vyvolání musí proud silně stoupnout (zpra­ vidla zvýšením napětí, kdy nebezpečí popálenin).bení proudu různém kmitočtu buňky živé tkáně, především na buňky nervové, které regulují práci životně důležitých orgánů [srdce dýchacích cest). práh vnímání průchodu stří­ davého proudu 50—60 Hz/s rukou kolem mA, při kHz asi při kHz asi 100 obr. Náhlé ze­ sílení proudu stejné účinky jako zapnutí, zeslabení proudu jako přerušení, přičemž účinek závislý rychlosti změny. asi 500 asi třikrát pětkrát mírnější než účinky proudu střídavého. Průchod stejnosměrného proudu působí svými elektrolytický­ mi účinky vyvolává brnivé bolestivě pálivé pocity, zpro­ středkované senzitivními nervy. Proud kmitočtu v pásmu 0—15 pociťujeme jako teplo pálení, 15—1000 jako bolestivé píchání bodání, silnější proudy jako elektrickou ránu [úder], 1 kHZ kHz pociťován slaběji, neboť jejich účinky se rozšiřují širší oblast než bezprostřední dotyk, 10 kHz 100 kHz rozptyl ještě větší, takže vzniká pocit napnutí kůže stálého tlaku povrch ruky, 100 kHz 200 kHz pocity přecházejí vnímání jen tepelných účinků. Křečovité stahy svalstva při průchodu stejnosměrného proudu jsou způsobeny změnou proudu, neboť dotyk (sevření rukou) není všech místech stejnoměrný. Tak např. Oblast proudů 25—80 střídavých odpovídá asi oblasti proudů 80—300 stejnosměrných. Vznik fibrilace srdce střídavého proudu oblasti 0,1 stejnosměrného v oblasti 0,325 Mírnější účinky stejnosměrného proudu vy­ světlují tím, při průchodu střídavého proudu neuplatňuje polarizační odpor tkáně jako proudu stejnosměrného. V horních oblastech napěťových, kdy jde většinou tepelné účinky proudu, nejsou mezi oběma druhy proudů podstatné roz­ díly. Při větších proudech projevuje kontrakce pod oběma polari­ tami. Velké stejnosměrné proudy mohou při průchodu tělem způ­ sobit popálení různých orgánů, oblasti srdce jeho ochromení a následný smrtelný úraz. 30