Johnson našel Mexiku 29° geomagnetické šířky nad
mořské výšce 2250 převahu záření přicházejícího západu proti
záření, jdoucímu východu, 11,5% střední hodnoty.oné intensity kosmického záření, která stejné výšce byla změřena
v severních končinách. Pomocí elektronových
lamp můžeme celý proces zesíliti míry, každý impuls, na
průchod každého paprsku rourkou, neboli počítačem, reaguje magnetické
relé nebo počítač telefonických hovorů, němž potom můžeme
přímo počet paprsků, prošlý určitý časový interval rourkou, odečísti.7) Jaký
náboj mají tyto částice, bylo jisté míry rozhodnuto pokusy, pro
vedenými 1932 později Th.
G. Stěna rourky nabita
negativně 1000 2000 voltů vzduch rource zředěn tlak
několika Hg, případě rourka plněna vzácným plynem, čímž
potřebné napětí pláště klesne řád 102 voltů. Umístíme-li dvě takové
delší rourky spolu rovnoběžně počítáme jen paprsky, které projdou
36
. počítače paprsků,
který sestavili Geiger Míiller. Náboj rychle přes vysoký odpor přejde
do země elektrometr vrátí nulové polohy. podstatě rourka délky
' několika dm, průměru několika cm, obou koncích uzavřená
isolačními zátkami, jimiž prochází axiálně tenký drát (několik desetin
mm silný), spojený jednak přes vysoký odpor řádu 108 1010 ohmů
se zemí, jednak citlivým elektrometrem. LemaitreaM.Vallarta propočítali (1933) výsledky pozorování
teoreticky učinili závěr, tento vliv magnetického pole zemského
možno vysvětliti jedině předpokladem, většina kosmického záření
je povahy korpuskulárni energií 1010 1011 elektronvoltů.
7) Energii elektronvoltu elektron pohybující poli intensitou
1 volt/cm. Při po
psaných měřeních bylo většinou používáno tak zv. Při průchodu každého ionisujícího paprsku přejde
určité množství elektřiny isolovaný drát elektrometr vykáže
krátkodobou výchylku nulové polohy, která může býti pozorována
buď visuálně nebo registrována. Později
zjistil, tato diference roste jednak blízkostí magnetického rovníku,
jednak nadmořskou výškou. nárazová ionisace a
ionisační účinek, který měl paprsek normálních poměrů, tím
zmnohonásoben. S.
Nález převahy intensity záření přicházejícího západu proti záření
jdoucímu východu svědčí tom, většina korpuskulárního záření,
obsaženého záření kosmickém, elektricky kladně nabita. vzniká tak zv.j. těchto okolností
ionty, vzbuzené jakýmkoliv ionisujícím paprskem, jsou při nízkém
tlaku vysokém potenciálním spádu urychleny míry, pro
dukují samy ionty další, t. Johnsonem něm jinými
badateli.
Tato aparatura byla velmi hojně aplikována výzkum kosmického
záření zejména studium sekundárních paprsků, tímto zářením
při průchodu jakoukoliv hmotou vzniklých
