a 14.
Měření absorpce kosmického záření vodních vrstvách prováděl
v hloubkách ještě větších (až 240 metrů) letech 1929—1932 Bo
damském jezeře Regener. 14.
Je opatřen také pérovým barometrem malým
teploměrem Všechny jeho vyčnívající součásti mohou býti pokryty
různými uzávěry (na obr.tenká, křemenová vlákna (tlouštka asi setina mm) která jsou
poprášena platinou, aby byla elektricky vodivá. Proti
mikroskopu stěně komory okénko něhož odráží světlo
za účelem osvětlení vláken zrcátkem (na obr.
Schema
Obr. Vlákna jsou dole upev
něna druhém isolátoru H2. Nabíjí zvenčí pomocí sondy magne
ticky přitahované, potenciál několika set voltů (pomocí třené ebo
nitové tyčinky nebo suchou baterií) jejich rozestup pozorován
mikroskopem jehož objektiv zamontován dovnitř přístroje. vpravo před aparátem), aby při ponořování
byly chráněny proti vlivu vody. 11. 11. Schema Regenerova elektrometru. Jeho aparatura znázorněna obr. Ztráta náboje
dV
dt
za určitý čas, funkcí vodivosti vzduchu
Obr. zrcátko demon
továno).
Regenerovy
uvnitř přístroje (při dobrém stavu isolátorů) vodi- ionisační
vost ovšem přímo úměrná počtu iontů. metrem. Přístroj nutno ovšem odečísti před
ponořením vytažení vody. Přístroj komory
sestaven tak, aby rozestup vláken netrpěl tepelnými stračním
deformacemi, které nastávají při pozorováních vy- elektro-
sokých vrstvách ovzduší, kde jsou teploty velmi nízké. Uvnitř mikroskopu dělená stupnice, níž
se odečítá rozestup vláken majících jistý potenciál a
pro přístroj nutno sestaviti závislost (d), kde V
jest potenciál početďílku stupnice. Vlákno Wollastonova drátu, několik mikronů silné, dostane
31
. 13. 13
