13. Ztráta náboje
dV
dt
za určitý čas, funkcí vodivosti vzduchu
Obr. Přístroj komory
sestaven tak, aby rozestup vláken netrpěl tepelnými stračním
deformacemi, které nastávají při pozorováních vy- elektro-
sokých vrstvách ovzduší, kde jsou teploty velmi nízké. zrcátko demon
továno). 11. 11. vpravo před aparátem), aby při ponořování
byly chráněny proti vlivu vody. 14. Vlákna jsou dole upev
něna druhém isolátoru H2. Přístroj nutno ovšem odečísti před
ponořením vytažení vody.
Je opatřen také pérovým barometrem malým
teploměrem Všechny jeho vyčnívající součásti mohou býti pokryty
různými uzávěry (na obr. 13. Schema Regenerova elektrometru.tenká, křemenová vlákna (tlouštka asi setina mm) která jsou
poprášena platinou, aby byla elektricky vodivá. Proti
mikroskopu stěně komory okénko něhož odráží světlo
za účelem osvětlení vláken zrcátkem (na obr. Jeho aparatura znázorněna obr.
Regenerovy
uvnitř přístroje (při dobrém stavu isolátorů) vodi- ionisační
vost ovšem přímo úměrná počtu iontů.
a 14. Uvnitř mikroskopu dělená stupnice, níž
se odečítá rozestup vláken majících jistý potenciál a
pro přístroj nutno sestaviti závislost (d), kde V
jest potenciál početďílku stupnice. Vlákno Wollastonova drátu, několik mikronů silné, dostane
31
.
Měření absorpce kosmického záření vodních vrstvách prováděl
v hloubkách ještě větších (až 240 metrů) letech 1929—1932 Bo
damském jezeře Regener. Nabíjí zvenčí pomocí sondy magne
ticky přitahované, potenciál několika set voltů (pomocí třené ebo
nitové tyčinky nebo suchou baterií) jejich rozestup pozorován
mikroskopem jehož objektiv zamontován dovnitř přístroje. metrem.
Schema
Obr
