Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 23 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
23 . Průměrná ionisace tímto zářením vzniklá 2,5 jest 2,5 párů iontu sec cm3. Proto budeme zabývati podrobněji jen oběma prvními příčinami atmosférické ionisace. Tyto ionty vyskytují pouze dolní I části troposféry jen určitých okolností vznikají horní její části. Hodnotíme-li oba tyto faktory, můžeme odhadnouti ionisaci 2) Viz Běho unek Heyro vský, Úvod radioaktivity.Toto ovšem horninou samotnou jisté míry absorbováno, takže záření, vycházející hloubek větších než 0,5 metru, atmosféry nepronikne. Elektrické pole vysokého napětí udílí totiž primárním iontům tak značnou rychlost, tyto tříští další neutrální molekuly na ionty. Ionty radioaktivního původu. To hodnota platná pro pevniny význam jen jako střední číslo. abnormálně vysokých potenciálů atmosféře, za bouřky, přistupují tomu ještě ionty sekundární, vzniklé tak zvanou .10“14 gfl cm3. Atmosférické ionty jsou produkovány jen zářením / rozpadových produktů radia. Průměrný obsah radia v kůře zemské 10-12 gramu radia/1 horniny, mořské vodě 1 . Za normálního počasí původ iontů atmosféře, její tropo­ sférické části, výše asi km, dvojího druhu: jednak jest způsoben zářením radioaktivních látek, jednak tak zvaným zářením kosmickým. Radium rozptýleno nepatrných množ­ stvích všech horninách vodě oceánu. Nákla­ dem Jednoty čes. PRÍČINY ATMOSFÉRICKÉ IONISACE. í Jejich původcem záření radioaktivních látek obsažených jednak kůře zemské, jednak atmosféře. matematiků fysiků, 1931.II. Tento zjev však lokálně velmi omezen blízkost vodičů hroty nebo ostrými hranami pro celkovou bilanci atmosférické ionisace jest bezvýznamný. nárazovou ionisací.), nabývá hodnot desetkrát vyšších. Naopak naľoceány^má hodnoty asi desetkrát mžšL Voda oceánu sice průměrně stokrát chudší obsah radiärnež kůra zemská, ale zato uplatňuje záření větších hloubek, než půdy (až hloubky 1,5 metru) mimoto přistupuje účinku radia ještě stejně penetrantní záření draslíku, jímž jest mořská voda poměrně bohatá. žulovéna terénu pod. Radium samo vysílá jen měkké záření pro atmosférickou ionisaci neúčinné, álěýěho rozpadem vzniká radio^ aktivní plyn, zvaný radiová emanace, neboli radon, jehož rozpadové látky RaBa zejména RaC^ vysílají pronikávézářeníy^. Od místa místu vykazuje toto číslo variace místech, kde půda je poměrně bohatá radioaktivní látky (na př