Průměrný obsah radia
v kůře zemské 10-12 gramu radia/1 horniny, mořské vodě
1 .
Za normálního počasí původ iontů atmosféře, její tropo
sférické části, výše asi km, dvojího druhu: jednak jest
způsoben zářením radioaktivních látek, jednak tak zvaným zářením
kosmickým. Nákla
dem Jednoty čes. í
Jejich původcem záření radioaktivních látek obsažených jednak kůře
zemské, jednak atmosféře.
nárazovou ionisací.10“14 gfl cm3.Toto ovšem horninou
samotnou jisté míry absorbováno, takže záření, vycházející hloubek
větších než 0,5 metru, atmosféry nepronikne. Naopak naľoceány^má hodnoty
asi desetkrát mžšL Voda oceánu sice průměrně stokrát chudší obsah
radiärnež kůra zemská, ale zato uplatňuje záření větších hloubek,
než půdy (až hloubky 1,5 metru) mimoto přistupuje účinku radia
ještě stejně penetrantní záření draslíku, jímž jest mořská voda poměrně
bohatá.II. matematiků fysiků, 1931.
To hodnota platná pro pevniny význam jen jako střední číslo. abnormálně vysokých potenciálů atmosféře, za
bouřky, přistupují tomu ještě ionty sekundární, vzniklé tak zvanou . Tyto ionty vyskytují pouze dolní I
části troposféry jen určitých okolností vznikají horní její části. Atmosférické ionty jsou produkovány jen zářením /
rozpadových produktů radia. Radium rozptýleno nepatrných množ
stvích všech horninách vodě oceánu.
Ionty radioaktivního původu. Elektrické pole vysokého napětí udílí totiž primárním
iontům tak značnou rychlost, tyto tříští další neutrální molekuly na
ionty. Proto budeme zabývati podrobněji jen oběma prvními
příčinami atmosférické ionisace.
Od místa místu vykazuje toto číslo variace místech, kde půda
je poměrně bohatá radioaktivní látky (na př. žulovéna terénu pod. PRÍČINY ATMOSFÉRICKÉ IONISACE.
23
. Hodnotíme-li oba tyto faktory, můžeme odhadnouti ionisaci
2) Viz Běho unek Heyro vský, Úvod radioaktivity. Tento zjev však lokálně velmi omezen blízkost vodičů hroty
nebo ostrými hranami pro celkovou bilanci atmosférické ionisace jest
bezvýznamný. Průměrná ionisace
tímto zářením vzniklá 2,5 jest 2,5 párů iontu sec cm3.),
nabývá hodnot desetkrát vyšších. Radium samo vysílá jen měkké záření
pro atmosférickou ionisaci neúčinné, álěýěho rozpadem vzniká radio^
aktivní plyn, zvaný radiová emanace, neboli radon, jehož rozpadové látky
RaBa zejména RaC^ vysílají pronikávézářeníy^
